Nová příručka ke studiu didaktiky dějepisu

Podobně laděné příspěvky, které odkazují na nově se objevivší učebnice,učební texty a další pomocné výukové materiály, považuji za nesmírně žádoucí a potřebné, neboť se učitelům pomáhají orientovat v současnosti takřka bezbřehé tiskem vydávané produkci nejrůznějších materiálů často pochybné kvality. Myslím si, že i sami učitelé by se měli podělit s ostatními kolegy o praktické zkušenosti s používanými výukovými materiály (učebnice a učební texty, pracovní sešity a listy, výuková DVD a CD apod.) Jen takto se širší odborná veřejnost dozví o kvalitních a osvědčených, příp. naopak o těch méně kvalitních a osvědčených materiálech.

Příručka D. Labischové a B. Gracové je bezesporu užitečná, obzvláště pro \"předrevoluční\" učitele.Po ruce by ji měl mít asi každý učitel dějepisu.
Na dělení se o materiály po internetu moc nevěřím. Každému vyhovuje něco jiného a mnohé zkušenosti je třeba uvést do kontextu, okomentovat je. Ledacos nefunguje pro všechny třídy, které sami učíme. Řadu materiálů připravujeme pro konkrétní skupiny a přenositelnost je mnohdy problematická. A myslím, že je dobře, že není obecně platná \"kuchařka\" - nutí nás to přemýšlet a jít dál.

Myslím, že i leckteří \"porevoluční\" učitelé by v té příručce našli mnoho zajímavého a užitečného pro svou výuku. Jinak nikoho nelze nutit, aby se podělil o své zkušenosti s používáním konkrétních materiálů, ale sám za sebe můžu říci, že se rád \"pochlubím\" tím, co se mi povedlo či vydařilo. Určitě nelze paušalizovat či zevšeobecňovat, co se týká využití výukových materiálů, to si každý plně uvědomuje, ale lze se inspirovat či přejímat, nejen otrocky kopírovat, i když nepochybně se najde určité procento učitelů, kteří takto rádi a ochotně postupují. A třeba ASUD po takto pojatých \"kuchařkách\", tj. podrobných návodech, jak určité historické období nebo téma učit, volá.