Využití komplexních úloh ve výuce chemie

Přírodovědné vzdělávání, tak jak je pojato v RVP ZV, resp. RVP G, vyžaduje v současnosti od učitelů poměrně specifický přístup ke vzdělávání v těchto oborech, a to zejména v rovině integrací jednotlivých vzdělávacích oborů a průřezových témat do vyučovacích předmětů realizovaných ve školách. Ačkoli z rámcových programů explicitně povinnost integrovat jednotlivé vzdělávací obory, resp. jejich dílčí části, ani nutnost integrace průřezových témat do vyučovacích předmětů, nevyplývá, z analýzy řady školních vzdělávacích programů základních škol i gymnázií je patrné, že k těmto integracím dochází a pravděpodobně se jejich podíl dále bude zvětšovat. Proces integrace oborů vychází z charakteru přírodovědných oborů a zároveň umožňuje žákům poznávat přírodní vědy jako komplex vzájemně souvisejících poznatků, které jednotlivé obory přinášejí. Integrativní pojetí vyučovacích předmětů také odpovídá pojetí výuky přírodních věd v zahraničí. Za významnou podporu při realizaci výuky chemie, do které jsou integrovány dílčí části jiných vzdělávacích oborů a některá průřezová témata, lze bezesporu považovat zvláště tzv. komplexní úlohy. Úlohy mají ve výuce širokou škálu využití od ověřování žáky nabytých poznatků, přes jejich upevňování, po jejich získávání (dovozování, propojování). Jejich řešení v rámci výuky umožňuje žákům získat dovednosti, které vycházejí z potřeb běžného života. A simulacemi reálných situací na „pozadí“ úloh se navíc prohlubuje motivace žáků vyvinout vlastní aktivitu pro řešení i méně běžných a obtížnějších úloh.