Současný stav výuky chemie v SOŠ – 1. díl

Je pravda, že v současné době se o chemii zajímá velmi málo studentů, dle mého názoru ale hodně záleží na učiteli. Některý vám dokáže jakýkoliv předmět znechutit a jiný ve vás vzbudit zájem. Mylím si, že takové všeobecné základy o chemii by měl mít každý, otázkou zůstává, zda se základy naučíme na základní škole,kde máme chemii dva roky. na některých středních školách se pak chemie nevyučuje už vůbec, někde pouze rok, někde dva a málokde tři roky, teď mám tedy na mysli školy mimo chemických středních škol. Já jsem tedy pro, aby se chemie vyučovala více.

Podle mého názoru by se výuka chemie na SOŠ měla soustředit hlavně na využití v praxi, udělat chemii atraktivní exkurzemi, a naopak biochemii věnovat více hodin. Myslím si, že s chemií se setkáváme v každodenním životě a že každý by měl mít aspoň nějaké znalosti v tomto oboru a že chemie patří mezi všeobecné vzdělání. S vybranými názory učitelů se ztotožňuji, je jasné, že při takové hodinové dotaci se dá probrat opravdu pouze minimum. Domnívám se, že už vyjde nastejno, jestli se chemie vyučuje 1 hodinu týdně nebo vůbec, což je škoda. Proto bych navýšila hodinovou dotaci chemie, zvláště když žáci ze ZŠ mají minimální znalosti z chemie. 

O chemii se v dnenšní době opravdu zajímá velmi málo studentů. Obrátím o 180° - na škole kde jsem studoval (Gymnázium a SOŠE Sedlčany) se rozhodlo letos maturovat z chemie kolem 50 studentů a zhruba kolem poloviny s chemií chce pokračovat na VŠ. Vše tedy záleží podle mého názoru na kvalitě výuky a na vyučujících. Když vyučující zatraktivní výuku, bude používat laboratoř, ukazovat pokusy - tak má šanci k této přírodní vědě přilákat spoustu studentů. To co se naučíme na ZŠ by pak na střední škole mělo navazovat, znalosti prohlubovat a ukazovat jejich použití v běžné praxi, které student využije (to se týká hlavně škole, které nejsou zaměřeny na přírodní vědy).

Tohle téma je velmi zajímavé a myslím, že na něj nelze odpovědět jen několika větami. Chemie spolu s matematikou a možná fyzikou patří k předmětům , které samy o sobě, bez patřičného pozitivního naladění učitelem, ale třeba i jinými způsoby, médii a podobně, nejsou pro dnešní žáky a studenty příliš zajímavé. Obsahují v sobě totiž mnoho faktů, které je nutné se opravdu naučit, aby bylo porozuměno další látce, dalším souvislostem a žák či student tak mohl jejich získáním postoupit tak nějak laicky řečeno , do dalšího levelu. Na jedné straně je smutné, že někteří učitelé chemie zastávají názor, že chemii už dnes skoro nemá cenu učit, je smutné , že se situace s výukou tohoto předmětu dostala během času až do těchto končin, a že plamínek zájmu o tento předmět dnes tak zkomírá. Na druhé straně, se ale není čemu divit, myslím, že situace je bohužel opravdu žalostná. Máme - li se zamyslet nad tím, čí to všechno je, výzkum nám to zčásti jasně ukazuje, je to malá hodinová dotace a šílený plán, který se v tak malých dotacích rozhodně nedá stihnout, ve vzduchu pak tedy pochopitelně visí otázka, kterou si jestě klade nemnohý učitel chemie : \"Jak to mám u Mendělejeva  jenom udělat, aby žáci zvládali to co je v plánu, za tak krátký čas, při tak malé hodinové dotaci, jak je mám u Lomonosovy lebky jen zaujmout, aby v těch hodinách nespali, alespoň půlku zachytili a hlavně u Lavoisiera, aby si to taky zapamatovali a třeba je to i bavilo?\" . Sama zatím nemám žádný návod , jak na to, a protože jsem chemii také nějakou chvíli učila , i když už je to pár let zpátky,  dost jsem o tom přemýšlela. Učitel chemie to má v dnešních podmínkách, tak jak jsou nastavené ne příliš jednoduché. Ze všech stran se ozývají hlasy, stop memorování, stop potlačování osobního názoru, stop biflování a bránění rozvoji žákovy či studentovy osobnosti, ale všichni ti, kdo toto v chladných nocích pořvávají ve snech učitelů chemiků zapomínají na ten důležitý moment,  že chemie je opravdu hodně o těch faktech , datech, o paměti , bez nich to zkrátka nejde, a pokud chci žákům výuku zpestřit exkurzemi, pokusy prováděnými v hodinách , projektovým vyučováním, musí se bezpodmínečně alespoň ten úplný základ naučit , a to někdy i rodiče slyší neradi. Rodiče, to je kapitolka sama pro sebe, která mi v tomto výzkumu maličko chybí, sama jsem se ve své praxi setkala s několika takovými, jejichž dítko propadalo z chemie v deváté třídě a ta špatná jsem byla samozřejmě já jako ta semetrika, která učí jejich drahouška něco , co v životě nebude potřebovat, co je naprosto zbytečně komplikované a složité a občas jsem si vyslechla i názor, že by chemie vůbec neměla být vyučována, páč ti dnešní parchanti pak vyrábějí bomby, v  mírnějším případě jen dělobuchy na Silvestra a jak to potom dopadá \". Asi je Vám to k smíchu jak to tak čtete, že , no mě taky , ale člověku ten smích zhořkne na rtech, když to slyšíte víckrát a sám sebe se pak ptáte, jak mají mít dnešní děti vztah k chemii, když slyší doma od rodičů výše vypsané věty. Ale to už trochu odbočuji do tématu .

V podstatě bych to viděla takto, chemie nás obklopuje, je všude kam se podíváme a i tam kam vlastně svým nedokonalým okem ani nedokážeme pohlédnout, umí zabíjet i zachraňovat lidské životy, požíváme chemické sloučeniny v potravě, oblékáme se do umělých vláken a chemie nemusí být vždy jen chemická, taková biochemie, to jsou přeci látky přírodní, které jsou v rostlinách, stromech , tvoří se v tělech nejrozmanitějších tvorů obývajících tuto a já věřím že i další planety, je barevná, když víme jak na chemické pokusy, je voňavá, když vyrábíme parfémy, ale i dost bolí , když nám podomácku vyrobená světlice utrhne končetinu. Takový předmět myslím si, bezesporu stojí za pozornost každého člověka, a její znalost alespoň elementární myslím není na škodu nikomu.

To je sen a pravděpodobně i utopická iluze, realita je však jiná a trochu skepticky nevěřím tomu, že by se v blízké budoucnosti nějak zvlášť hodinová dotace výuky změnila. I přesto však nabývám dojem, že alespoň v prvních ročnících těch škol, které  už ji nehodlají vyučovat chemii dál, by tu hodinovou dotaci měl sakra zvednout. 

Rozumné by možná bylo i to, aby se v těch školách , které s chemií opravdu nemají nic společného, jako napříkald umělecké školy, hudební konzervatoře, apod, opravdu už ve vyších ročnících nevyučovala, a na těch obchodních akademiích bych ji zařazovala jako jeden z povinně volitelných předmětů.Naopak ty školy , které chemii k řemeslu budou potřebovat, by měly mít více laboratoří a více možností zjistit jak moc s jejich oborem souvisí a možná by ani nebylo od věci, kdyby se tedy v rámci úsporných opatření učili hlavně tu chemii, kterou budou využívat v praxi. Takže potravinářské školy hlavně chemii analytickou, lakýrníci chemii barviv a také toxikologii a tak dále.

Dalším důležitým  bodem je motivace, ač to říkám velice nerada, protože veškerou reklamu médií nemám příliš v oblibě, tak tady by to nějakou tu motivační injekci asi chtělo, stejně tak jako se postupně dostává do povědomí lidí ekologie, environmentalistika etc. mohlo by to tak jít i s chemiií. Nějaká taková kampaň by se třeba i v tomto případě hodila.

V každém případě ale vždy záleží na učiteli, jak k výuce svého předmětu přistupuje, a co všechno je ochoten a schopen a hlavně co je mu dovoleno vedením pro zatraktivnění výuky chemie udělat. Má osobní zkušenost s výukou chemie právě na učitelích závisela nemálo. Po velmi nehezké zkušenosti s výukou na základní škole jsme na škole střední dostali výborného učitele , takže jsem se pro chemii nadchla a hodinová dotace laboratoří z analytické chemie v počtu 4 hodin týdně tomu prospěla ještě mnohem víc.

Myslím že bych toto téma bylo schopna komentovat ještě dlouho, ale raději už skončím, aby mi nějaké myšlenky zbyly ještě na další díl. A navíc kdo by ty litanie potom četl, že? :-)

Díky za podrobný komentář, Katko.  Myslím, že by si zasloužil např. blogový příspěvek. Do diskuse je takový text moc dlouhý ;-)

Moc mě ty výsledky ani nepřekvapily. Neni moc studentů, kteří odchází ze ZŠ s pocitem, že chemii milují. První krok k výuce chemie koření přímo tam, a jestliže se na všech SOŠ zavedla chemie alespoň v 1.ročníku je potřeba mít nějaký základ. Pak se nedivim učitelům přímo na SOŠ, kteří musí žákům prohloubit jejich znalosti, že si stěžují na neznalost žáků. Ono taky minimální dotace, třeba 1 hodiny týdně neni opravdu moc, to vyjde na stejno jako by žádná chemie nebyla. Dit chemie by se mohla učit zábavně, aby si alespoň něco odnesli, třeba exkurze by je více zaujali. Nebo více se věnovat biochemii, která se dá přece dobře učit na věcech, které známe.

Ty výsledky se asi daly očekávat.Když si vezmu naší ZŠ v Praze, tak mě v té době ani nenapadlo, že bych se někdy věnovala chemii víc. Na gymnáziu to už bylo jiné i když hodně záleží na kantorovi.My jsme měli 2 hodiny týdně 3 roky a ve čtvrtém ročníku jsme si cjhemii mohli zvolit.Z naší třídy jsme byla jediná a celkem nás tam bylo 8 což mi přijde málo asi z 90 studentů. První ročník chemie je skoro všude,protože má navazovat za ZŠ. Ale mělo by se zvážit jestli je dobré začínat s novou látko hned po dvou hodinách, na kterých se hoodně stručně něco zopakovalo se ZŠ. Já bych dala na SOŠ chemii alespoň dva roky, aby se ze začátku mohli všichni sjednotit a pak se může jet dál. A nejvíce se podle mě opomíná biochemie a hodně důležité jsou i nějaké laboratorní práce. Já se třeba nikdy (za celých 6 let,co jsem měla chemii) neučila. A nějaké malé \"laborky\" se dají udělat i v normální třídě, pokud škola nemá laboratoř. A pro žáky/studenty to má velký přínos, dokaží se představit co se děje s těmi látkami atd. A je to i spestření celé chemie, proto by se pro ni mohli nadchnout další studenti.

Domnívám se, že je velmi důležité motivovat žáky všeobecně pro přírodovědné obory již na základní škole, a neznechutit jim je již na této úrovni. Což se bohužel nyní stává, jak jejiž vidět na zájmu žáků jít studovat obory s přírodovědným zaměřením jak už na SŠ tak na VŠ. Dále se domnívám, že tam kde je vyučována chemie na středních školách jen rok  nebo dvav rámci všeobecného základu, by mělo být efektivně zopakováno základoškolské učivo s rozšířením, hlavně formou praktických příkladů z každodenního života. Jen takto je možné neznechutit žákům chemii ještě více, hlavně žáků, kteří jí již  na zš brali jako nutné zlo.

Myslím si, že studium chemie na SOŠ, které nejsou chemicky zaměřeny, moc význam nemá. Je to fakt, že žáci už chemii nikdy neuvidí a jisté základy mají ze ZŠ. Pokud chemii na těchto školách, tak myslím, že stačí v prváku jednu hodinu týdně a to udělanou tak, že se v ní budou probírat zajímavé věci, dělat různé projekty, referáty, prostě tuto hodinu směřovat oddychově. 

Výsledky průzkumu mě vůbec nepřekvapily, přesto, že jsem takový výsledek očekávala, si myslím, že mít chemii jeden rok a pouze hodinu týdně, je opravdu málo. V chemii je spousta věcí, která se nám hodí vědět v běžném životě! Nemám ráda komentáře typu: \" A K ČEMU NÁM TO JAKO BUDE???\" Samozřejmě, všichni jsme tu frázi někdy použili, ale alespoň mně se vždycky brzy dostavila odpověď v praxi. To, že se učíme chemii na střední škole, z nás ještě nědělá vědce a nebo \"laboratorní krysy\"!!! Jde o to mít základy a vědět, o čem se mluví. Souhlasím, že na SOŠ nezaměřených na chemii, kde není tento předmět priorita, by měla ale výuka obsahovat více exkurzí, projekty, kantor by se hodiny měl snažit udělat zábavné s příklady ze živoda, aby si žáci důležitost chemie uvědomili sami. Chemie není opravdu jenom o \"biflování vzorečků\", jak si spousta lidí myslí. Jsem samozřejmě pro navýšení hodinové dotace chemie.

Předně díky za názory! Vyjadřujete tu dvojí postoje. Na jedné straně chemie jako všemi oblastmi lidského života prostupující věda, na straně druhé školní předmět, ke kterému mají žáci negativní postoje, předmět, o který zájem žáků stále klesá. Jak je to s těmi základy ze ZŠ, opravdu to jsou takové základy, které žáci uplatní v životě? Pokud ano, proč tedy opouštějí ZŠ s negativními postoji k chemii?
Můžeme se tedy dohodnout na několika otázkách, na něž j zapotřebí najít odpovědi:

 - Má výuka chemie na nechemicky zaměřených odborných školách smysl?

 - Má výuka chemie na SŠ smysl v 1-2h týdně v 1. ročníku?

 - Jaký je cíl výuky chemie v rámci všeobecně vzdělávacích předmětů na SOŠ?

 - Je chemie opravdu tak důležitý obor, že by se jí měla učit většina žáků i na SŠ?

Co Vy na to? :)