Reflexe média malby v médiu fotografie
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce

Anotace
Výstavní projekt Kurátorský experiment - reflexe média malby v médiu fotografie (Ústí nad Labem, Výstavní prostor Na chodbě Univerzity J. E. Purkyně, 3. 5. - 30. 6. 2006) Venduly Fremlové a Martina Koláře zkoumá vztah mezi malbou a fotografií prostřednictvím tvorby pěti umělců - Štěpánky Bláhovcové, Vanesy Hardi, Luďka Proška, Alice Tomáškové a Martina Zeta. Výstava se zaměřuje na fotografie oscilující mezi monochromním a geometrickým zobrazením, tedy na přenos malířské kvality a nezobrazivého způsobu vyjádření do média fotografie. Projekt je doplněn galerijní animací a další pedagogickou činností.
Výstavní projekt Kurátorský experiment - reflexe média malby v médiu fotografie (Ústí nad Labem, Výstavní prostor Na chodbě Univerzity J. E. Purkyně, 3. 5. - 30. 6. 2006) Venduly Fremlové a Martina Koláře zkoumá vztah mezi malbou a fotografií prostřednictvím tvorby pěti umělců - Štěpánky Bláhovcové, Vanesy Hardi, Luďka Proška, Alice Tomáškové a Martina Zeta. Výstava se zaměřuje na fotografie oscilující mezi monochromním a geometrickým zobrazením, tedy na přenos malířské kvality a nezobrazivého způsobu vyjádření do média fotografie. Projekt je doplněn galerijní animací a další pedagogickou činností.
fotografie
galerijní animace
malba
nezobrazivý projev
Umění a kultura
výtvarná výchova
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Komentář může upravit pouze jeho autor.
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Hodnocení může upravit pouze jeho autor.
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Základní atributy materiálu
- Autor: Vendula Fremlová
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
- Datum vzniku: 16. 11. 2006
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: článek
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se můžete zde

Diana Winklerová
6.3.2010
Komentář
Dobrý den, dovolím si reagovat na Váš příspěvek,
zkoumání vztahu média fotografie a média malby a sdělitelnosti jejich popisných či abstraktních forem považuji za velmi doporučeníhodné a nanejvýš přínosné vzhledem k povaze obou médií a našemu vnímání a interpretaci, vzhledem k viděné skutečnosti.
V rámci příspěvku však shledávám dvě kvalitativně odlišné fáze. Mezitím co první část, která se týká aktivního seznámení s problematikou, velmi poutavým způsobem zasvěcuje žáky díky přímé zkušenosti s vystavenými díly a komunikaci s autorkou, je druhá fáze, kdy se žáci dostávají k samostatným úkolům, jakoby naráz vetknutá do možná příliš úzkých mantinelů, na to jakou tvořivost by mohla zprostředkovat.
Ano, rozumím návaznosti a snaze najít řešení jak žáky vnořit do uměleckého procesu,
je-li v prvé části zaostřeno na fotografování skutečnosti s pocitem malíře,
bylo by mi líto, kdyby si žáci nevyzkoušeli totéž, pokud je v možnostech lekce práce s digitálním záznamovým přístrojem.
v jednotlivých uvedených úkolech spatřuji tato rizika:
Úkol první - co se skrývá za ořezem?
Riziko mechaničnosti, možná prázdného tápání, při troše štěstí vtipu. Určitě je dobré si uvědomit fakt výseku skutečnosti, který fotografie i naše vidění rámuje, zkoušet se dívat skrz různé papírové a jiné průhledy, materiály, též je možné si dát třeba téma hledané kompozice, například tvář, oko, písmeno, ale i geometrická cvičení, ke kterým se bohužel v praktické části tvorby žáků bohužel nedostalo, ač úvod k tomu velmi poutavě otevřel cestu.
Úkol druhý - převod fotky do malby
Proč převádět fotografii do malby, když si žák může fotografickým okem, či vytvořeným průhledem vybrat detail ve třeba třídě a ten malovat? (jestliže fotografujeme skutečnost s pocitem malíře, proč malovat z fotografie, když můžeme zachytit něco pozoruhodného i v té na první pohled nejobyčejnější místnosti)
Při malování podle fotografie nepovažuji za šťastné na malbu nalepovat fotografii,
bez ní je zde prostor pro malířskou nadsázku a stylizaci vybrané kompozice a dílo nabývá autonomie, s možností konfrontace s původní fotografií, ale i bez!
Úkol třetí - ohraničení páskou a přemalování
Myslím, že pro diváka je zpětně důležitá a především zajímavá konfrontace s původní celou fotografií, na které můžeme žákem přemalovaný detail zpětně identifikovat, tudíž vytvořit si snímatelný maskovací rámeček, celkově však úkolu bez jiné motivace možného zobrazení hrozí nevědomá mechaničnost.
zkoumání vztahu média fotografie a média malby a sdělitelnosti jejich popisných či abstraktních forem považuji za velmi doporučeníhodné a nanejvýš přínosné vzhledem k povaze obou médií a našemu vnímání a interpretaci, vzhledem k viděné skutečnosti.
V rámci příspěvku však shledávám dvě kvalitativně odlišné fáze. Mezitím co první část, která se týká aktivního seznámení s problematikou, velmi poutavým způsobem zasvěcuje žáky díky přímé zkušenosti s vystavenými díly a komunikaci s autorkou, je druhá fáze, kdy se žáci dostávají k samostatným úkolům, jakoby naráz vetknutá do možná příliš úzkých mantinelů, na to jakou tvořivost by mohla zprostředkovat.
Ano, rozumím návaznosti a snaze najít řešení jak žáky vnořit do uměleckého procesu,
je-li v prvé části zaostřeno na fotografování skutečnosti s pocitem malíře,
bylo by mi líto, kdyby si žáci nevyzkoušeli totéž, pokud je v možnostech lekce práce s digitálním záznamovým přístrojem.
v jednotlivých uvedených úkolech spatřuji tato rizika:
Úkol první - co se skrývá za ořezem?
Riziko mechaničnosti, možná prázdného tápání, při troše štěstí vtipu. Určitě je dobré si uvědomit fakt výseku skutečnosti, který fotografie i naše vidění rámuje, zkoušet se dívat skrz různé papírové a jiné průhledy, materiály, též je možné si dát třeba téma hledané kompozice, například tvář, oko, písmeno, ale i geometrická cvičení, ke kterým se bohužel v praktické části tvorby žáků bohužel nedostalo, ač úvod k tomu velmi poutavě otevřel cestu.
Úkol druhý - převod fotky do malby
Proč převádět fotografii do malby, když si žák může fotografickým okem, či vytvořeným průhledem vybrat detail ve třeba třídě a ten malovat? (jestliže fotografujeme skutečnost s pocitem malíře, proč malovat z fotografie, když můžeme zachytit něco pozoruhodného i v té na první pohled nejobyčejnější místnosti)
Při malování podle fotografie nepovažuji za šťastné na malbu nalepovat fotografii,
bez ní je zde prostor pro malířskou nadsázku a stylizaci vybrané kompozice a dílo nabývá autonomie, s možností konfrontace s původní fotografií, ale i bez!
Úkol třetí - ohraničení páskou a přemalování
Myslím, že pro diváka je zpětně důležitá a především zajímavá konfrontace s původní celou fotografií, na které můžeme žákem přemalovaný detail zpětně identifikovat, tudíž vytvořit si snímatelný maskovací rámeček, celkově však úkolu bez jiné motivace možného zobrazení hrozí nevědomá mechaničnost.
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.