Laboratorní práce - Příprava mědi ze síranu měďnatého
využito ve
výuce

Anotace
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Základní atributy materiálu
- Autor: Mgr. Vlastimil Vaněk
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 22. 03. 2018
- Datum vzniku: 16. 04. 2010
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: pracovní list
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay

Komentář
1. Čistá měď je velmi reaktivní kov. Musíme ji uchovávat v lihu na ochranu před působením vzdušného kyslíku.
2. Zn nebo Fe jsou méně reaktivní kovy - uchovávají se volně.
3. Platí zřejmě pravidlo, že méně reaktivní kov dokáže vyloučit reaktivnější kov z roztoku jeho solí.
Je snad někde chyba?

Komentář
"Laboratorní práci opravovat nebudu, neboť jsem vycházel z učenice Základy chemie 1, vydané nakladatelstvím Fortuna v roce 1993, autorů Pavla Beneše, Václava Pumpra a Jiřího Banýra, schválené ministerstvem školství, str. 94."

Komentář
Uvádíte mě neustále do rozpaků. Já tuto LP provádím a vím, že vzniklá jemně rozptýlená měď s velkým plošným obsahem na vzduchu snadno snadno zčerná. Niméně jsem si dnes ponořil dva očistěné hřebíky do skalice modré, po chvíli vyjmul, jeden ponechal na vzduchu a druhý ponořil do lihu. Samozřejmě, že ten ponechaný na vzduchu zoxidoval. Myslím si, že kdo chce psa bít, vžycky si nějakou hůl najde. Možná, že jste velký odborník, ale zaráží mě Vaše arogance a sebejistota. Nechtěl bych být Vaším žákem. Musí to být peklo.

Komentář

Komentář

Komentář
Jinak připomenu: Naše virtuální setkávání začala u problému chybného používání pojmu molekula. Tehdy jsem tlačil pracovníky VUP k tomu, aby přiznali, že DUMy nejsou po odborné stránce vůbec recenzované. Odpověď byla, že ano. Přesto chyby prošly. Po delší době Vám recenzentka dokonce vnutila svoje chybné představy o názvosloví kyselin. Prý už ale recenze nedělá. Nicméně u dalšího materiálu (Výroba kovů) zase zůstaly chyby. A materiál tedy recenzoval někdo jiný. A podíváteli se pozorně na červený text u LP o Ca-solích, vklouzla tam také chyba. Závěr je tento: Kdyby řádně fungovala recenze, tak vůbec netuším, že jste se někde někdy spletl. Tyto problémy byste si vyřešili interně s recenzentem/tkou a publikovaný by byl materiál bez věcných chyb. Jak už jsem psal: autor chyby nemá dělat, recenzent věcné chyby nesmí dělat! Recenzent nemá nic jiného za úkol, než hledat chyby - autor má s materiálem starostí víc. Jde o systémovou chybu, která je stále neřešená. Ještě dodám, že mi bylo nabídnuto, abych se stal recenzentem. Souhlasil jsem, ale prý je k tomu třeba, abych přijel do Prahy a nechal se velmi krátce proškolit. To jsem odmítl z osobních důvodů a naznačoval jsem že by se to snad dalo obejít - nedalo. Podle mě dobrý recenzent nevznikne půlhodinovým školením. Asi je třeba recenzenty hledat jinak.

Komentář
děkuji za tento příspěvek. Plně s Váma souhlasím. Taky jsem myslel na to, že byste mohl renzenta dělat vy a byl by klid. Opravdu děkuji.

Komentář
v roce 2009 jsem Vás kontaktovala s nabídkou stát se recenzentem DUM, která stále trvá. Je mi líto, že negativně hodnotíte práci autora i recenzenta a nazýváte ji systémovou chybou. Máte možnost zúčastnit se školení, seznámit se interaktivním systémem recenzování, s úpravou dokumentů, a blíže tak proniknout do modulu DUM – nejlépe jako autor a recenzent.
PS: Vaše připomínky byly do materiálu zapracovány.

Komentář

Komentář

Komentář
Přesto si neodpustím ještě jeden komentář. Vaše debata opravdu pomáhá zkvalitňovat DUM, třeba tím, že jsme nuceni hledat kvalitnější recenzenty nebo tím, že si společně ujasňujete danou problematiku. Zároveň mám za to, že právě na podobných "drobných" problémech lze diskuzi zahájit a dále ji rozvést. A to je nezanedbatelný přínos DUM. Lukáš Križko

Komentář

Komentář
Pokud dostanete ve Vašem předmětu do ruky novou učebnici, tak budete chtít, aby byla bez věcných chyb (faktografie, terminologie ..). To má zaručit recenzent. Pokud to dobřa dopadne, tak Vás asi nebude trápit, zda mu 23 let nebo 65. Věcná správnost se v podstatě rovná smyslu učebnice. DUMy: Můj ředitel mi říká asi - co čekáš je to přece jen úložiště! Každý z nás si může své učební materiály někde na webu vystavit. Je ale přece rozdíl, když DUMy jsou na oficiálním webu a jeich správnost by měla zaručovat autorita VUP, recenze a taky to, že jde o projekt finnacovaný z prostředků EU. Pokud by věsná správnost DUMů byla nezajištěná, pak opravdu ztrácejí smysl. Studenti jako recenzenti: DUM karboxylové kyseliny recenzovala zřejmě zkušená kolegyně a sama vnutila doplnění chybnými údaji. CHyby prošly racenzí i u dalších materiálů, kde recenzi dělal někdo jiný. Věk není patentem na dobrého recenzenta. Studenti VŠ jsou dnes po 3 leteh Bc.- mají oficiálně uznávané vzdělání. V chemii se posledních letech např. měnilo názvosloví karboxylových kyselin a dalších org.sloučenin - to studenti určitě znají. Věcnou správnost by měli posoudit. Didaktické zpracování tolik neposoudí, ale k němu by měli spíše vyjadřovat učitelé z praxe jako uživatelé materiálů.

Komentář

Komentář

Komentář

Komentář
co tedy doporučujete dělat, jsou-li v DUMech věcné chyby? Zavřít oči? Ale to je velmi obecné téma a ne diskuze k tomuto učebnímu materiálu. Zkusím Vám blíže odpovědět na mém blogu - chemie.blogy.rvp.cz (budu vítat Vaše reakce).

Komentář

Komentář

Komentář
Vážení, narazil jsem na vaši diskusi zcela náhodou, ale nedá mi to, abych nepřipojil připomínku jak panu Melicharovi, tak panu Vaňkovi. Pane Melichare, jak jste přišel (v zastoupení žáka) k závěru, že je nutno měď uchovávat pod ethanolem? Nic takového z LC neplyne. Pane Vaňku, v seznamu chemikálií uvádíte ethanol, ale v pracovním postupu jej žáci na nic nepoužívají. Nebo považujete za samozřejmé, že žák sám přijde na to, že má produkt po filtraci promýt (nejprve vodou - což není uvedeno, pak ethanolem)? K vlastní cementaci mědi: zinku (železa) by mělo být použito slabě nadstechimetrické množství, zadaná množství jsou stechimetrická nebo spíše slabě podstechiometrická. Pokud by se nechala reakce doběhnout do konce, nezreagovaný Zn (Fe) by tedy nezbyl žádný a pravděpodobně by tedy k žádnému uvolňování vodíku nedocházelo. Nenecháte-li rekci úplně proběhnout, nezmění se roztok na bezbarvý (u Fe nazelenalý).

Komentář
Vážený pane inženýre, současná verze materiálu je upravená - původně postup končil pokynem, že získaná měď má být uchována pod ethanolem (ethanol v návodu zůstal i po opravě). Já jsem navrhl promývání ethanolem jako alternativu a v případě uchovávání vzniklé Cu pod ethanolem i bližší zdůvodnění pro žáky. Vznikající měď často tmavne i během filtrace, zdůvodnění tohoto jevu je proto asi namístě vždy.
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.