Chatbot EMA

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

badatelsky orientovaná výuka
digitalizace
digivzdelavani
Finsko
konektivismus
konstruktivismus
Phenomenal Education
phenomenon
projektová výuka
SDV

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Ondřej Neumajer
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 29. 02. 2016
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

E Kocourek 29.2.2016

Komentář

Učit místo obecných dějin jenom jakési "jevy" jako "celostní" témata v jejich reálném kontextu, zejména má-li takovým jevem být EU, mi připadá jenom jako zástěrka a mlha maskující vytržení EU z kontextu a prezentování EU izolovaně, mimo dějiny. Což se jistě v Bruseli bude líbit.


Jak se ukazuje na příkladu české inkluze, vzletné řeči o všeobecné prospěšnosti toho či onoho mohou vést k jakémusi zlepšení situace i k zachování statu quo i k šílené katastrofě, a která z těch tří alternativ nakonec nastane, to záleží na všem možném JENOM NE na těch zdůvodňujících vzletných řečičkách.


Co se týče finských "reformních" zmínek o digitálních technologiích, vypadají jako připomínání, aby děti seděly na židlích a nezapomínaly dýchat.


Odkazovaný článek "No, Finland isn't ditching traditional school subjects" věc příliš neobjasňuje. Zachovává Finsko školní dějepis nebo ne? Že prý "education governance is highly decentralised, giving (...) municipalities significant amount of freedom to arrange schooling". Odhaduji, že zde se bude lámat chleba. Kam až sahá onen "amount of freedom"? Má-li finský učitel celostátním kurikulem předepsáno učit "climate change", smí učit, že nic takového, čím klima-alarmisté straší, neexistuje?

Bořivoj Brdička 29.2.2016

Komentář

Pan Kocourek se prostě rozhodl, že se mu nebude líbit vůbec nic. Budiž, je to pro nás možná typické. Čeho je moc, toho je ale příliš. Někdy si už začínám říkat, jestli za tím není ještě i nějaký jiný, než čistě osobní zájem.


Učit děti věřit, že změna klimatu neexistuje, to se zcela jistě v žádné finské škole stát nemůže. Ne proto, že by snad existoval nějaký centralizovaný příkaz. Prostě proto, že obsah výuky vzniká jako konsensus v rámci uč. sboru. EU je jen jedním z mnohých fenoménů, které se uplatňují. A pro odpůrce revolučních změn ještě jedna uklidňující informace. Předměty dosud nezrušili. Vše nabíhá zvolna a fénomény nejsou plánovány jako jediná forma. Zavádějí se velmi podobně jako nám známé projekty, jenže ne jen jeden den v roce, ale několik týdnů v každém pololetí.

Ivan Ryant 29.2.2016

Komentář

Já se Finům samozřejmě vůbec nedivím. Prostě si jen konečně všimli mé učebnice a pochopili, že celé všeobecné vzdělání je jen přesahem informatiky. Nutnou podmínkou úspěchu je ovšem kategorický imperativ: ICT musí být vždy jen nástrojem, a nikdy účelem. Jak prosté!

Jaroslav Vávra 29.2.2016

Komentář

Poznámky k publikovanému článku:


1) při pochopení \'vzdělávání založeném na fenoménech\' je nutné vycházet a rozumět fenomenologii. Jev v tomto pojetí není \'atmosférická porucha\'.  Podle mne jde ve všeobecném vzdělávání/poznávání o další dimenzi - \'transcendenci\'/\'imanenci\', o poznávání se ztotožněním (embodied) a zakotvením (embedded). O nepřekročitelnosti \"dvorku s fakty\" v této souvislosti nemá smysl mluvit.


2) o problematickém přístupu české pedagogiky ke vzdělávání (česky rozuměj k didaktice) je možné najít text zde na tomto portále:  http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/13907/reakce-na-vyzkumnou-zpravu-o-tvorbe-gymnazialniho-kurikula-z-roku-2011.html/


3) další český text o \'vzdělávání založeném fenoménech\' z 29.3. m.r. je zde:  Finsko: Žáci budou spolurozhodovat o podobě vzdělávání - See more at: http://www.blisty.cz/art/76958.html#sthash.JmwzaQzt.vsObPKHf.dpuf

Miroslav Melichar 29.2.2016

Komentář

Revoluce? Bude jistě zajímavé sledovat finský vývoj. Text vyznívá místy velmi dramaticky a opravdu revolučně, ale přiznejme si, že podobně by šlo psát i o změnách v českém školství.My jsme již přece o podobnou revoluci pokusili.  My jsme přece předměty "zrušili" již dávno! Vyučovací předměty ve školách již podle rvp/švp nemáme. Současně začal být prosazována digitalizace - zde na portále rvp.cz (jasně propojeném s reformou) hlavně ve formě tzv. DUMů. (Abych předešel chybnému výkladu mé poznámky: Finům přeji, aby jim reforma vyšla!)


 

E Kocourek 1.3.2016

Komentář

Pan Brdička se jako obvykle mýlí. Něco by se mi líbilo, a velice. Ona naznačovaná situace, kdy "education governance is highly decentralised, giving (...) municipalities significant amount of freedom to arrange schooling". Líbila by se, ale nevěřím, že ve Finsku taková situace je, navzdory líbivým řečičkám finských ministerských úředníků. Ono totiž takové decentralizované školství, ve kterém by si to obce mohly řídit dle vlastní úvahy, by se ministerským úředníkům sakramentsky těžko likvi..., totiž pardon, "reformovalo".


Abych předešel chybnému výkladu mé poznámky:Panu Brdičkovi přeji, aby ho pozvali do Finska a tam ho chvíli nechali reformovat školství.

Bořivoj Brdička 1.3.2016

Komentář

Z pohledu řízení resortu je to prosté. Jste-li schopni zajistit, aby neexistovaly formální rozdíly mezi školami a aby všichni učitelé získali potřebnou kvalifikaci a stále se zdokonalovali (ale opravdu, nikoli sběrem razítek do dokumentového portfolia), pak si decentralizaci můžete dovolit.


Pokud jde o mě, žádnou reformu nežádám. Mně by stačilo, kdyby naše školství prostě šlo s dobou. Potíž je v tom, že "budoucnost už je tu, jen ne rovnoměrně distribuovaná." (William Gibson)

E Kocourek 1.3.2016

Komentář

Decentralizace z pohledu řízení resortu! Prosté, výstižné, geniální!! Skláním se před panem Brdičkou a jeho schopností stručně, čtyřmi slovy - z pohledu řízení resortu - vyhmátnout podstatu sporu.


Samozřejmě, je-li pro vás školství jakýsi resort, pak musíte páchat všechny tyhle vylomeniny. Jenže jsou lidé, kteří pamatují, že alespoň v U.S.A. školství kdysi resortem nebylo. Možná, že z nich se rekrutují ti inovátoři, kteří nepotřebují, aby je Ministerstvo vodilo za ručičku.

Jan Maršák 1.3.2016

Komentář

1. Text článku poněkud přehlíží skutečnost, že i v českém školství po zavedení RVP si školy mohou vytvářet ve svých školních vzdělávacích programech (ŠVP) vyučovací předměty (nikoli vzdělávací předměty) podle svých potřeb a podle potřeb svých žáků. Tyto vyučovací předměty mohou vznikat ze vzdělávacích oborů vymezených v RVP, a to různou kombinací a různou strukturací vzdělávacích obsahů těchto oborů. Jedinou podmínkou je, že ve vzdělávacícm obsahu povinných vyučovacích předmětů musí být reflektován veškerý vzdělávací obsah oborů z RVP (definovaný v RVP vymezenými očekávanými výstupy, resp. učivem). Pojetí (koncepce), struktura, způsoby propojování různých oborů z RVP při vytváření vyučovacích předmětů je tak plně v kompetenci škol. Předměty jsme tedy na školách nezrušili, jak píše (poněkud s nadsázkou) ve svém komentáři výše pan doktor Melichar, ale jejich pojetí jako "tradičních akademických předmětů" ano. Přitom je ale jen na škole, zda se bude ve svém ŠVP držet "tradičních akademických předmětů" (tedy vyučovací předměty budou plně kopírovat vzdělávací obory z RVP) či nikoli.


2. Ad Ivan Ryant: Pane inženýre, jestliže všeobecné vzdělání je jen přesahem informatiky, pak ovšem informatika přesáhla svým rozsahem a významem marxismus leninismus.


3. Ad Jaroslav Vávra: Že by pro pochopení vzdělávání založené na fenoménech bylo nutno vycházet a porozumět fenomenologii je sice možné, ale proč bychom měli vzdělávání zakládat na fenoménech. Navíc, když ani není jasně vysvětleno, co se myslí fenoménem (tedy česky jevem) a sama fenomenologie je plná takových magických slov jako "transcedence/imanence", "ztotožnění", "zakotvení" ap.


4. Ad E Kocourek: Stejně jako finský učitel, tak i český učitel jistě smí, pane doktore, při výuce tématu "klimatická změna" učit o tom, že nic takového, čím straší klima-alarmisté, neexistuje. Ovšem musí při tom bezpodmínečně zmínit názory velkého českého klimatologa (ale také ekonoma, fyzika, geologa, genetika a politologa) V. K.

Ondřej Neumajer 1.3.2016

Komentář

Děkuji dr. Maršákovi za upozornění. Četl jsemto po sobě minimálně třikrát a přesto mi "vzdělávací předměty" unikly. A i připomínka dvouúrovňového kurikula (RVP/ŠVP) a možnosti dělat věci jinak již dnes je na místě.


ON

Pavlína Hublová 2.3.2016

Komentář

S ohledem na komentáře č. 9 a 10 byl upraven text článku (označeno hvězdičkou). Děkujeme za upozornění.