Chatbot EMA
4 zdařilé

Jak Google ovlivňuje naši paměť

Autor
Bořivoj Brdička
Datum vložení
4. 12. 2018
1 0 14
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

Betsy Sparrow
Google
mozek
myšlení
Nicholas Carr
paměť
transaktivní paměť

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Bořivoj Brdička
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 24. 10. 2011
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Martin Rusek 24.10.2011

Komentář

Sparowové výzkum pouze potvrdil to, co M. Cipro publikoval už v 70. letech. Jeho Teorie základního učiva ovšem není tak vyhraněná a předpokládá pamětní znalost základního učiva, kterou jedinec má v hlavě a existenci tzv. v databázích uloženého vědění a o tom je tento článek. Bylo by zajímavé, co by Carr řekl na tento přístup.

Bořivoj Brdička 24.10.2011

Komentář

Teorii M. Cipra neznám. Docela by mě zajímalo, jak experimentoval s dostupností informací na úrovni současného internetu? Hádám, že v jeho databázích byly jen informace prověřené a schválené autoritou. To jsme ale někde jinde.

Martin Rusek 24.10.2011

Komentář

V tom je právě ten vtip. Používá slovo databáze, kterou ale nechápe ve dnešním slova smyslu ale právě ve smyslu konektivistickém, kdekoli ve zdrojích a kdekoli u jiných lidí. Rozhodně nešlo o internet a technologie. Pěkná paralela, že?

Bořivoj Brdička 24.10.2011

Komentář

No, to se tedy divím. Ale je to tak skoro se vším. Vždycky zjistíte, že někdo osvícený přišel na to, co vy, již před vámi. Mimochodem, když už tak vytahujeme ty naše předchůdce, vzpoměl jsem si na Teda Nelsona a jeho projekt Xanadu (http://en.wikipedia.org/wiki/Project_Xanadu) zahájený v roce 1960, v němž původně chtěl propojit všechny na světě vznikající dokumenty po vzoru hypertextu (docuverse). Nakonec to nedokázal. Místo toho vyvinul Tim Berners-Lee World Wide Web. Některé myšlenky Teda Nelsona jsou obsaženy ve snahách o semantický web nebo web 3.0.

E Kocourek 25.10.2011

Komentář

Nerad kazim radost internetovym maniakum, ale druhy, treti a ctvrty experiment nemaji s Internetem (natozpak s Googlem) nic spolecneho. Naopak pracuji s cinnostmi pripominajicimi ukladani (resp. neukladani) do databaze. Nazev clanku je tedy HOOOODNE zavadejici.


Pokud budeme v teto debate pouzivat vyraz \"databaze ve smyslu konektivistickém\", leda se zblaznime. Vymyslete si nejaky jiny termin, proboha!

Bořivoj Brdička 25.10.2011

Komentář

Pane Kocourku, vidím, že vás vysloveně těší hledat chyby u druhých. Již jednou jsem vás soukromě vyzýval k tomu, abyste sám přispěl nějakým nosným textem.


Pokud jde o vaše výhrady, název byl převzat od autorky studie. Myslím, že se s ním i s výsledky experimentů dá klidně souhlasit. Není zas tak velký rozdíl, jestli si pamatuji, že mám určitou informaci v nějaké složce (což je samozřejmě databáze), nebo jsem ji našel při fulltextovém vyhledávání s použitím určitého klíčového slova na internetu.


Kdybyste argumentoval třeba tak, že experimenty skoro ani nebylo třeba dělat, protože výsledky jsou zřejmé a můžeme je všichni pozorovat sami na sobě, souhlasil bych mnohem ochotněji.

E Kocourek 25.10.2011

Komentář

\"Není zas tak velký rozdíl, jestli si pamatuji, že ...\" -- A to je prave ta odlisnost mezi nami. Pro mne je ten rozdil principialni.


Proc? Protoze v databazi tutez informaci najdu zitra znovu, zatimco na Internetu ji zitra nenajdu, nebo tam najdu informaci prave opacnou. To je inherentni vlastnost Internetu.

Bořivoj Brdička 25.10.2011

Komentář

Ano, je to tak. Je zde docela velká šance, že v některých případech příště na internetu najdu informaci jinou - aktuální. To se ovšem nedá od databází očekávat!

Martin Rusek 25.10.2011

Komentář

Taky si dovolím reagovat na pana Kocourka. to, že pojem databáze od roku publikování  (1967) práce Modernizace základního vzdělání změnil význam není náš problém. Se stejnou rezervou budeme brát pojem kolaborativní výuka, jak naznačil pan kolega Havlíček ve svém jazykovém koutku. Osobně se ale budu zabývat něčím smysluplným namísto vymýšlení originálních pojmů.

Mira Friedrichová 26.10.2011

Komentář

Já si dovolím připomenout jen dodat prastarý vtípek (nebo snad pravdu?):


Student musí vědět všechno, asistent všechno, co je v knihách, docent musí vědět, kde jsou knihy a profesor musí vědět, kde je asistent (nebo alespoň docent).


Mgr. Jindřich Strejček 26.10.2011

Komentář

Dnes jsem si udělal čas, abych trochu přemýšlel nad konektivismem. Asi jsem principy této teorie dost ovlivněn. Pana Brdičku považuji za jedno z největších odborníků na teorii technologií ve vzdělávání. Je pro mne takovým uzlem v síti. (Dříve bych tomu říkal autorita :-) Ovlivnil mne na tolik, že jsem si jej nebál citovat ve svém textu k příspěvku na připravovanou konferenci MP, v němž jsem sám označil konektivismus za nové paradigma přístupu ke vzdělávání. Teprve dnes jsem si (hanba mi) na Google scholar zadal klíčové slovo \"Connectivism\". Protože jsem zřejmě alespoň trochu ovlivněn principy práce s informacemi podle konektivismu, (Dříve bych tomu říkal kritické čtení webu:-), podíval jsem se na zobrazené autory a počty citací u jednotlivých zobrazených odkazů. Překvapil mne jejich relativně malý počet. Zašel jsem tedy do anglické Wikipedie, kterou částečně považuji za jakýsi (\"uzel uzlů\"), kde jsem si otevřel diskuzi ke konektivismu. Po tomto přeci jen dosti povrchním studiu se mi konektivismus zatím jeví takto:


Jedná se o určitýpohled na učení, v němž platnost některých tezí, které jsou v něm deklarovány, se jeví jako vysoce pravděpodobné. Tento pohled je silně ovlivněn vnímáním pozitivní hodnoty technologíí. Skoro bych až řekl láskou k nim. (I na tomto příkladu se mi ukazuje, jak individuální víra a hodnoty ovlivňují proces poznávání.)


Není pochyb, že vliv technologií, zejména internetu, je na učení v současnoti velký. Otázku, zda je to dobře, nechávám zatím stranou. Podstanější je pro mne v tuto chvíli otázka, do jaké míry mají teze konektivismu skutečně blízko k pedagogické realitě - tzn. ke skutečným podmínkám na straně žáků a studentů. 


Druhá otázka, která mne pálí už delší dobu podstatně více, je, zda nejen konektivismus, ale také sociální konstruktivismus či spíše filozofický konstrukcionismus nejsou pouze povrchní trendy \"učenců\" rezignujících na důkladné studium filozofie, tedy jejích dvou důležitých disciplín - ontologie, noetiky a logiky. Sám jsem v těchto disciplínách vzdělán velmi povrchně, a proto se považuji za ohrožený druh konektivismem.

Bořivoj Brdička 27.10.2011

Komentář

Milý Jindřichu,
konektivismus není většinou didaktických teoretiků uznáván za plnohodnotnou teorii. Spíše než jako na vědu, je třeba se na něj dívat jako na online život sám. Jako takový může alespoň někomu pomoci najít cestu za poznáním. Obávám se, že většina kognitivních vědeckých teorií a filozofických směrů, v nichž ani já nejsem vzdělán, tuto moc dosud ani trochu neprokázala. Jsem nicméně přesvědčen, že jakékoli studium vám může být jedině ku prospěchu. Myslím opravdové studium, nikoli snahu získat titul, dobré bydlo, či moc.
Jen nevím, kam jsme se to zatoulali. Ten článek byl o něčem jiném! 

Janek Wagner 27.10.2011

Komentář

\"Proc? Protoze v databazi tutez informaci najdu zitra znovu, zatimco na Internetu ji zitra nenajdu, nebo tam najdu informaci prave opacnou. To je inherentni vlastnost Internetu.\" Web 2.0 (a tedy i internet) má řadu nástrojů na uchovávání nalezených informací. Databáze stejně jako internet (většina informací v něm jsou ostatně také v databázích) vzniká lidskou činností a i když budu tento proces sebelépe kontrolovat, chybě se nevyhneme. To jsme zažili již při porovnání Wikipedie a klasických encyklopedií. Pokud mu je proces vzniku informace znám, tak se podle toho rozumný uživatel chová. 

Erika Malikova 29.11.2011

Komentář

Souhlasím s poznámkou Betsy Sparrow, že by se měl učitel zamýšlet více nad tím, jak probíhá myšlení a jak žákům předat souvislosti mezi jednotlivými poznatky, nejen trvat na jejich automatickém zapamatování. Na druhou stranu by však měly existovat poznatky,základní přehled, který si žáci pamatují i bez počítače a na jehož znalosti by se mělo trvat.