Chatbot EMA
5 skvělé

Technologie jako příčina vývojové nespojitosti

Autor
Bořivoj Brdička
Datum vložení
4. 12. 2018
4 0 4
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

budoucnost
digitální moudrost
domorodci
imigranti
nespojitost
reforma
singularita

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Bořivoj Brdička
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 23. 02. 2009
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Jiří Soukup 25.9.2011

Komentář


Zatím souhlasím téměř se vším, co pan doktor Brdička ve svých studijních oporách vyzdvihuje, otevírá či diskutuje. V rámci tohoto článku bych trochu více otevřel problém, který je načrtnut v odstavci cit:"... Patří k nim například Bill Kerr, který ale zároveň zdůrazňuje, že změny neprobíhají ve všech oblastech najednou. Budeme-li se držet výhradně problematiky vzdělávání, je patrné, že všude pozorovatelný předstih ve schopnosti dětí ovládat technologie včetně možnosti využívat online služby bez současné modifikace výukových postupů a výukového obsahu vyvolává nemalé problémy. Průvodní jevy tohoto stavu jsou často oprávněně kritizovány (podrobněji viz Dělá z nás Google hlupáky?). ..."
Jeví se mi, že s rostoucí uživatelskou přívětivostí opravdu dochází k zpohodlňování a nekonečným diskuzím na téma "Proč se mám něčemu učit, když všechno je na internetu.", případně "... proč, když nic nebudu potřebovat." A to zažívám dlouhodobě u všech věkových kategoriích, mimo Univerzit 3 věku. Bohužel je tento přístup mimo jiné zřejmě podporován i interakcí v současném vzdělávacím prostředí, kdy existuje stále příliš okaté konzervativnosti, a dále opravdu široce se rozevírajícími sociálními nůžkami, zvláště u školství středního.


Ing. Jiří Soukup, účastník e-kurzu pro 21. stol.

Václav Votruba 30.9.2011

Komentář

Ne zcela bych souhlasil. Jak dokládá článek http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2272,nové technologie s sebou přináší i rizika, závislosti, nahrazení reálného života virtuálním životem.


Určitě je pohodlnější používat namísto slovníků a encyklopedií online údaje a virtuální komunity a záleží na kruzích, okruhách známých a jejich známých, ti nám mohou pomoci. Jak ale najít ty správné kruhy a okruhy?


Bude studentům stačit, když je naučíme rozeznávat a ohodnit zdroje, vážit a rozlišovat skutečné přátele od e-kontaktů?


V celé té diskusi mi chybí hlas psychologů, aby řekli, jaké důsledky dnešní trendy mají/budou mít.

E Kocourek 1.10.2011

Komentář

Pojem \"technologie\"  (případně i \"informační a komunikační technologie\") je tak velice obecný, že jeho používání v článku pana doktora Brdičky (zejména v citacích) je poněkud nepřesné, až matoucí. Například v tabulce digitální moudrosti je pravý sloupec věnovaný všudypřítomným technologiím, ale JAKÝM? Soudím, že zejména těm \"online\", zprostředkovaným Internetem a webem. JENŽE existuje i způsob využití informačních (a trochu také komunikačních) technologí zcela odlišný, bez spoléhání na online přísun informací. Tím využitím je NAPŘÍKLAD vytváření bohatě strukturované osobní databáze. Představte si tedy v tabulce moudrosti ještě prostřední sloupec. A v něm tyto řádky:


Primárním zdrojem informací je osobní databáze, u níž je dominantním přístupem čtení. (Výhledově samozřejmě přímé napojení na nervovou soustavu.)
Nutnost spoléhat se mimo jiné na svou vlastní paměť, neboť v ní je klíč ke struktuře databáze.A v databázi je množství dat okamžitě dostupných, a tudíž využitelných pro rozhodování.
Hledání bývá většinou velmi snadné (závisí na kvalitě databáze).
Zprostředkování poznání jevů existujících mimo dosah našich smyslů komplikované.
Nápady lze ověřovat jen v okruhu blízkých lidí.
Možnosti simulace dopadu rozhodnutí omezeny, ale zas ne tak moc.
Vlastní úsudek podmíněn digitální moudrostí - tedy kvalitou (strukturou a obsahem) mojí vlastní databáze.

 Proč to připomínám? Protože využívání online technologií vede na problémy (NE-)důvěryhodnosti dat, (NE-)spolehlivosti partnerů, atd. apod. - jak správně píše Dr.Brdička i citovaný Bill Kerr. Zatímco používání technologií \"offline\" (které nejsou o nic méně digitální, ani méně informační) je z tohoto hlediska zcela bezpečné a bezproblémové.


Z hlediska vyučování je rozdíl principiální. Máme-li učit studenty používat online technologie, pak důraz bude na co všechno dávat pozor, před čím vším se vyvarovat a chránit, na co všechno nespoléhat, čemu všemu a komu všemu NEVĚŘIT. Nakonec se může ukázat, že prokousat se online reklamami, podvodnými nabídkami a googlovským pokřiveným prezentováním informací ani nestojí za tu námahu. Ale budu-li učit studenty jak vytvářet svoji osobní databázi, důraz bude jinde - jak strukturovat informace, jak je kódovat, jaké nové atributy zavádět a jak je vyhodnocovat, formáty, algoritmy a vůbec samé příjemné a užitečné věci.

Bořivoj Brdička 13.10.2011

Komentář

Koukám, že mi některé diskuze unikají. Díky panu Kocourkovi jsem si nakonec všiml i této. Seznámení s jeho vizí osobní databáze připojené k mozku mi vnuklo nápad. Nebylo by nejjednoduší žákům onu databázi prostě předat hotovou? Nepochybuji, že, kdyby to bylo možné, ten nápad někdo dostane. Jen nevím, zda tu možnost připustí i pan Kocourek?