Chatbot EMA
4 zdařilé

Bude PISA 2009 pro nás poučením?

Autor
Bořivoj Brdička
Datum vložení
4. 12. 2018
15 0 15
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

Angel Gurría
Arne Duncan
Finsko
OECD
Ontario
PISA 2009
Polsko
poučení
reforma
Šanghaj
USA

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Bořivoj Brdička
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 13. 12. 2010
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Mgr. Martin Rusek 13.12.2010

Komentář

Článek shrnuje všechny podstatné informace. Jsem rád, že se k výsledkům konečně objevilo něco serióznějšího. Kéž by se veřejnost chtěla informovat popravdě a nepodléhala senzacechtivým, ale zcestným závěrům tisku.
Přesto mi trochu v článku chybí dvě věci. První je upozornění na přebytečnou medializaci výsledků. Kolik ze zanícených novinářů se s dokumentem (a tím předchozím) seznámilo? Jistě, propad ve výsledcích oproti předchozímu testování zde je, ovšem je mezi státy, kde je také ČR, statisticky významný rozdíl nebo jde jen o jakési pořadí? (je to vcelku srovnané)
Jako druhou slabinu článku vidím přebytečný důraz na výsledky tohoto testování. PISA není všechno, TIMSS nám taky v příštím roce něco ukáže. Koneckonců Science předměty jsou jmenovány hned jako první u STEM, jak jsme na tom s nimi ukáže spíše TIMSS.
Mgr. et Mgr. Aleš Franc 13.12.2010

Komentář

Velmi inspirativní čtení! Díky za zveřejnění. V souladu s autorem se přimlouvám za další šíření obsahu článku mezi odbornými i širšími laickými kruhy. Přiznám se, že jsem byl poněkud překvapen, když jsem si mezi 4 vybranými zeměmi s "pozoruhodně dobrými výsledky" přečetl Polsko, které "připomíná jako velkou změnu k lepšímu" prodloužení základní školní docházky z 8 na 9 let, když u nás v některých odborných kruzích je prosazována přesně opačná tendence, tj. zkrácení povinné školní docházky o jeden rok. To jenom podtrhuje jeden z hlavních problémů českého školství, tedy neschopnost odborníků a politiků domluvit se (shodnout se) na zásadním koncepčním směřování naší vzdělávací soustavy, což prakticky vylučuje její dlouhodobější a souvislou kvalitativní proměnu k lepšímu. Takže u nás pořád platí to, co jedna politická strana zavede, to druhá (z opačného ideologického spektra) ve snaze zalíbit se většinovému názoru voličů zase zruší, i kdyby to bylo sebelepší a sebepotřebnější. Klasickým příkladem z poslední doby je návrh z dílny sociálně demokratického politika Chládka na zrušení tzv. státní maturity, který minulý týden schválil Senát ČR, což má jen neblahý důsledek v dalším znejistění žáků, učitelů i širší veřejnosti při realizaci maturit v tomto školním roce.
Bořivoj Brdička 13.12.2010

Komentář

Kritiku přijímám. Na svou obhajobu mohu uvést jen to, že jsem považoval za nutné to celé stihnout za víkend. Po Vánocích už nikdo na PISA ani nevzpomene. Jen blbá nálada zůstane!
Jan Zouhar 13.12.2010

Komentář

To je ale hodně přínosný článek. Díky za něj. Mě z toho vyplává jedno: změny musí být systémové. Změna nenastane jedním opatřením. A hlavně by to chtělo osobnost, která by strhla ostatní a měla podporu politiků. Pan ministr?
Pavlína Hublová 13.12.2010

Komentář

Děkuji za tento článek. Konečně nejde jen o kritiku, ale o snahu ukázat směr, jakým bychom se měli vydat, podpořený kvalitními argumenty.
Také věřím, že si tento příspěvek přečte co nejvíce lidí.
PaedDr. Marie Janků 13.12.2010

Komentář

Myslím, že by stálo za to také srovnat učební materiály (učebnice, ptracovní sešity, metodiky předmětů pro učitele)používané v úspěšných a neúspěžnáých zemích popř. školách. Mám pocit, že naše učební materiály jsou nastaveny tak, aby je zvládli všichni žáci bez větších problémů a opravdu nadaní žáci se nudí a ztrácejí zájem o učení.
Lucie Slejšková 13.12.2010

Komentář

Pane Brdičko, díky, že jste pro nás všechny vybral ze studie OECD takové zajímavé informace a připojil k nim své postřehy. K zamyšlení pro nás všechny: existuje TAKOVÝ materiál, je volně dostupný, shrnuje "zlaté" zkušenosti (bez ironie), v podstatě je máme na zlatém podnose - a přesně jak píšete - měl by být povinnou četbou na ministerstvu. Ví o něm ministr? Jeho poradci? Není to poprvé, co OECD vydává podobnou studii na toto téma, čili by se dalo předpokládat, že jej think-tank ministra dychtivě očekává a začne jej analyzovat. A pak začne navrhovat naše vlastní řešení. Proč to proboha tak neprobíhá, když to je TAK jednoduché?
A k tomu, že se nemají výsledky PISA přeceňovat - nu ano, asi jako nic na světě, že. Jenže my Češi máme takovou povahu, vždycky to trošku zrelativizujeme a pak už to není tak strašné. O tom, že se situace v českém školství ale dlouhodobě zhoršuje, máme přece i další důkazy, ne jen testy PISA. A možná i mnohem pádnější - proč začínají přední ekonomové, šéfové velkých národních i nadnárodních firem mluvit o tom, že se z nás stává montovna namísto mozkovny Evropy? A že jim chybí kompetentní mladí pracovníci?
A ještě si dovolím poznámku k vyjádření pana Ruska - nečekejme od novinářů, že se s takovým materiálem seznámí. To je utopie. Musíme jim to podstatné, co chceme, aby zaregistrovali, nabídnout. To je realita a nemá cenu se na ni zlobit, ani ji chtít zlomit. Takže dělejme vše pro to, aby tyto cenné informace nezapadly.
Lucie Slejšková 13.12.2010

Komentář

A jinak, milí přátelé, jsme o tomto zajímavém tématu otevřeli debatu tady: http://diskuze.rvp.cz/vie...61&p=42965#p42965
Přijďte sdělit další názory do diskusí. Díky.
Jiří Šperl 14.12.2010

Komentář

Zajímavá je určitě informace o tom, jak to vypadá se školstvím v těch nejúspěšnějších zemích. Tedy Finsku, Šanghaji a dalších. Třeba hodnocení učitelů a následná spoluzodpovědnost za vzdělávání v rámci pedagogickém týmu ve Finsku je překvapivá. Zavedení takového způsobu u nás by jistě řádně pročistilo učitelské řady.
A okamžitá reakce v USA? Je prostě americká. Američané se s ničím nepářou. Okamžitě řeší. Možná i bez ohledu na pozdější výsledek. Ale prostě chtějí být nejlepší.
A reakce u nás? Mimo jiné i populistický návrh o zrušení státní části maturity. To je jistě vrchol drzosti, který si naši žáci opravdu nezaslouží.
Radek Sárközi 16.12.2010

Komentář

Moc pěkný článek. Diskuze v médiích bohužel utichla hned druhý den po zveřejnění výsledků, ještě reagují týdeníky jako Reflex a pak bude ticho po pěšině... České školství je už zase skvělé :-) Pokusili jsme se otevřít diskuzi na toto téma na našem webu: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/
Karla Dokoupilová 18.12.2010

Komentář

Opakuji se, ale nenapadá mě nic jiného. Díky za tento článek. Také mě mediální zájem o výsledky PISSA trochu štval. Dnes 18. prosince o nich už nikdo nemluví, ale před několika dny byly popsány stohy papíru. Vzpomínám si na svá studentská léta, kdy jsme v roce 1989 přibližně v tuto dobu skandovali: \"Havel na Hrad!\" Já si dovolím (velmi pokorně, ale důrazně a se vší vážností) přidat: \"Brdička na MŠMT!\"
Bořivoj Brdička 20.12.2010

Komentář

Nevím, zda ten nápad, že bych snad mohl být užitečný na ministerstvu, byl míněn vážně. Pokud ano, vězte, že je mylný. Úplně by stačilo, kdyby na ministerstvu byli opravdoví manažeři, takoví, kteří spolupracují s odborníky na koncepci, kterou pak realizují. Musí samozřejmě umět především řídit. Ideální jsou zkušenosti s velkou firmou v období restrukturalizace. Se mnou byste to určitě nevyhráli! Dobrých 15 let již řídím jen sám sebe, nepřipouštím kompromisy a není možné mě ovládat.
Vladimír Helešic 20.12.2010

Komentář

Děkuji autorovi za tento přínosný článek. Nejde ani tak o samotné výsledky PISA, o nich bylo napsáno v minulých dnech již mnoho, ale především zamyšlení o těch nejlepších, o způsobu jaké metody upatnily, jaké podoby testování ( viz způsob vyplňování testů u státní maturity ), o standartizaci atd. Ze závěrů článku je patrno, jak na hony vzdáleno je těm nejlepším zemím zkracování povinné školní docházky a další nejnovější \"trendy\" myšlenky typu zrušení státní maturity apod. Doufám, že podněty z tohoto článku a ze závěrů studie OECD proniknou za zdi našich výzkumných ústavů... a hlavně MŠMT.
Vladimír Helešic 21.12.2010

Komentář

Ještě bych se vrátil k předchozím komentářům.Já si myslím, že především úředníci ministerstva školství by se měli tuto zprávu zevrubně prostudovat a poučit se z ní. Převzít především ty prvky, které zlepšují naši několik budovanou reformu školství, protože z výše uvedeného nelze říct, že záměr (RVP, ŠVP, individualizace výuky na jednotl. školách) je jednoznačně špatný. Namísto vytváření komisí, o jejichž práci nikdo nic neví, a je možné, že se ani nikdo nedoví.
Jolana Ronková 9.9.2011

Komentář

Díky za tento článek. Určitě je pro nás pro všechny k zamyšlení. Věřím v nastartování činností, které podpoří rozvoj čtenářské gramotnosti. Jak čtu Vaše příspěvky i příspěvky kolegů, myslím, že máme všichni společný cíl.