Chatbot EMA
5 skvělé

Už jste někdy viděli atom?

Autor
Martin Rusek
Datum vložení
4. 12. 2018
4 0 50
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

atom
částicové složení látek
inquiry learning
konstruktivismus

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Martin Rusek
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 11. 03. 2010
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Miroslav Melichar 16.3.2010

Komentář

Text podává sice zajímavý námět k aktivitě, ale vyvolává řadu nejasností.
1. Představa, že vědecké teorie jsou jen dočasné a mění se, je sice obecně správná - chceme ale žákům hned na začátku sdělit, že sice dnes věříme na existenci atomů a molekul, ale za rok, za dva ... Je celá řada teorií, které jsou z hlediska obecného vzdělání víceméně konečné - stačí nám newtonovská fyzika, Darwinova teorie, elektrony, protony a neutrony jako nejmenší částice, i když věda pokročila dál.
2. \"Úvod učiva o částicovém složení látek\" to je informace o existenci atomů, molekul a iontů - ne o stavbě atomu.
Ptáme-li se \"Co je atom?\", \"Jak vypadá?\", pak by mělo zaznít: \"Proč si myslíme, že existuje?\" Žáci jakoby rovnou zkoumají vnitřní strukturu atomu - to není úvodní informace o částicovém složení látek. Jak pomůže uvedená aktivita odpovědět na otázku existence atomů nebo molekul? Máme jim podle autora stručně vyložit modely atomu od pudinkového po vlnově-mechanický nebo co vlastně autor považuje za vhodné?
3. I když jsem hodně fotografoval, chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, co je krabička od kinofilmu. V době digitální fotografie už to je historie a dostupné jsou krabičky jiné.
4. Celkově se zdá, že námět potřebuje dopracovat a prakticky zkusit. Přitom musí být jasně vymezen cíl - ptáme se na existenci atomů nebo jejich vnitřní stavbu?
Martin Rusek 16.3.2010

Komentář

Vážený pane kolego, děkuji za připomínky.
Co se týče 1. opravdu se budeme spokojovat s tím, co \"stačí\" nebo stačilo v instruktivní škole minulého století?
2. Jak tedy víme o atomu? Hádám, že Vaše povědomí o něm je stejně zprostředkované jako to moje. Učili jsme se, že tak to prostě je, no a to je špatně! Dál nenavrhuji, jak postupovat. Pouze apeluji na opuštění klasického výkladu.
3. Zcela jistě to může být cokoli jiného než černá tuba. Snad jen tvar se hodí.
Působí článek tak, že je zorvna tato krabička podstatná?
4. Tento námět je ověřen mnohaletou praxí amerických a švédských pedagogů. Vaše kritika mi nepřipadá na místě. Stavba nebo existence atomu není podstatná, důležitý je přístup žáků k (vědeckým) poznatkům ve smyslu NOS, je jedno, jestli se týká samotné existence atomu nebo jeho složení.
Miroslav Melichar 17.3.2010

Komentář

Děkuji za rychlou odpověď - nicméně se asi neshodnem. To, co navrhujete pro žáky - aktivita, zkušenost - to by asi mělo platit i pro nás. Stejně jako je Vaše znalost atomu zprostředkovaná (a tedy špatná, jak to chápu), tak je asi zprostředkovaná Vaše znalost výukové aktivity, kterou doporučujete. Zkusil jste to sám ve třídě? Zkusil to někdo podle Vašich instrukcí a diskutovali jste spolu výsledek? Třeba opsat kuchařský recept bez vyzkoušení si nikdo netroufne, recept na učení ano.
.
Martin Rusek 17.3.2010

Komentář

Dobrý den,
těší mě Váš zájem o vylepšení této aktivity. Abych Vám odpověděl, samozřejmě jsem ji zkoušel. Poprvé jsem se s ní seznámil tak, že jsem sám poznával, co v krabičce od kinofilmu je.
Pořád mi ale uniká Vaše pointa. Máte nějké konkrétní nápady, jak aktivitu vylepšit? Mile rád je zvážím.
Miroslav Melichar 18.3.2010

Komentář

Dobrý den, zkusím nějak formulovat konečnou verzi svého stanoviska:
Vaše pojetí prezentace vědy ve výuce je v zásadě chybné. Vnímám Vás jako zaníceného proroka jakési nové Víry nebo ideologie, která si dělá nárok zásadním způsobem převrátit poměry ve vzdělávání v přírodních vědách. Pak bude vše skvělé, neboť všichni lidé budou od mala chápat, že věda poskytuje jen mlhavé, tedy neověřitelné poznatky, které jsou prozatímní a subjektivní. Tedy konkrétně: Existují názory, že existují atomy a že mají jakousi vnitřní strukturu - je to však jen pohled získaný na základě velmi neurčitých informací a má tedy omezenou platnost. Přesto na těchto omezených základech stojí chemie, biologie a aplikované obory - třeba medicína - a odborníci v těchto oborech si opravdu moc nelámou hlavu s kvarky nebo teorií strun. Část lidí tedy konkrétnost základních poznatků musí brát jako danou - jinak by mohlo říct, že budovat jejich obor nemá vůbec smysl. Větší část lidí, kteří se vědě a jejím aplikacím věnovat nebudou, se mnohdy vydá hledat jistotu jinam než ve vědě. Existuje ne-věda - léčitelství, New Age, vědecký kreacionismus atd., což k nám putuje z velké části z vyspělé Ameriky. Tito lidé argumentují právě tím, že věda poskytuje jen dočasné a subjektivní odpovědi, se kterými se nechtějí spokojit. Indiánský šaman je pro ně větší autoritou než vědec. (Takhle uvažuje i značná část našich psychologů a třeba pan primátor Bohm.) Ale po pravdě řečeno si s takto obecnými pohledy na vědu nemusíme tolik lámat hlavu, oni si to žáci nějak přeberou a obraz vědy v jejich hlavách krabičky od kinofilmu ovlivní jen okrajově. Měli bychom ale také zvážit, věda je téměř ze 100% velmi kvalifikované řemeslo - třeba zkoumání genomu určitého organismu už není radikálně nový vědecký objev, ale složitý úkol o známém postupu.
Vratťme se však ke krabičce od kinofilmu a struktuře atomu: Analogie příliš kulhá. Samozřejmě zkoumání neznámého připomíná černou krabičku. Vyžaduje především přemýšlet - modelem může být i hra s otázkami: Je to živé? Je to zvíře? Má to 4 nohy? nebo řešení křížovky nebo sudoku. Tam všude je fáze tápání, nejasností , řešení jakoby malého vědeckého problému. Připomeňme však atom: To, že je atom dělitelný bylo překvapení - o složení atomu nikdo nediskutoval a najednou byl objeven elektron. I objev jádra a obalu bylo překvapen a ne výsledek cíleného hledání. Kde je u krabičky od kinofilmu role překvapení a náhody ve vědě? Není pravda, že naše představy o atomu nebo čemkoliv jiném v přír. vědách končí jen jakýmisi odhady - máme velmi přesnou kontrolu a to výpočty, matematické modely. Jak tohle přiblížit? Svým způsobem přes matematiku dokáže věda zřetelně nakouknout do Vaších krabiček od kinofilmu, kam nesmějí žáci kouknout ani trochu.
Samozřejmě hra s krabičkami může vést ke spolupráci, motivaci, k budování jakéhosi povědomí (snad jiného než jaké si přejete Vy) - ale to je velmi dlouhodobá záležitost praktické činnosti s velmi neurčitými a těžko měřitelnými výsledky. Nejde o to, 1x to nějak zkusit.
Martin Rusek 18.3.2010

Komentář

Vážený pane doktore,
pořád narážíme na odlišnost názoru, který vůči světu zastáváme. Chápu Vaši pozici udržování jistoty, kterou nám třeba matematika dává, nejradši bych tu jistotu ale dal do uvozovek. (Víme oba, jak je to s úplností koherentních teorií. Gödl)
Ve vzdělávání je proto tento prvek třeba taky uplatňovat. RVP se k tomu v něčem blíží, teorie Nature of Science je však dál a slovy dr. Brdičky (http://www.ceskaskola.cz/2010_03_16_archive.html) „úroveň vědy (v kontextu vzdělávání) je v USA zatím pořád o hodně výše, než u nás. Nemůžeme si tudíž dovolit nesledovat, co dělají.\"
O tom, jaký přístup k výuce převládne, rozhodne až směr, jaký společnost v 21. století nabere. Měli bychom se ale, myslím, vyvarovat soudů jako chybné pojetí inovativních snah- jediným takovým je totiž pojetí výuky, které stojí na místě.
Milan Blaha 9.10.2010

Komentář

Dobrý den všem diskutujícím, zdá se mi, že výše uvedená aktivita by byla vhodnější spíše pro osvětlení existence systémů, u kterých známe jejich chování navenek, neznáme však principy nebo vnitřní struktury za toto chování odpovědné, případně nás to ani tolik nezajímá. Pokud si mohu dovolit zcela soukromou a osobní vzpomínku, v 8. třídě jsem paní učitelce věřil skoro všechno, jen mi vrtalo hlavou, jak mohou dva elektrony vytvořit vazbu, když by se měly jako shodně nabité odpuzovat, nicméně za to mohly spíše příliš návodné obrázky v učebnici (vodíky držící se za ruce a podobně). Velký šok mi ale přinesla struktura atomu v 1. ročníku na gymnáziu. Náhle se odkudsi snesla kvantová čísla, z poloviny zaplněné d-orbitaly a podobné šílenosti, kterým sem tehdy absolutně nerozuměl a kolem kterých se neustále tancovalo, jako by na nich celá chemie stála, přičemž sám vyučující často působil dojmem, že pan Schrödinger není jeho nejlepší kamarád. Nakonec mě to natolik demotivovalo, že jsem po gymnáziu raději začal studovat biologii. A dnes jako student pedagogické fakulty přemýšlím o tom, jak ušetřit středoškoláky podobně silných zážitků, a myslím, že výše popsaná aktivita by mi mohla v tomto pomoci, alespoň z pedagogicko-psychologického hlediska.
Marie Stýblová 14.10.2010

Komentář

Dobrý den, líbí se mi, když učitel používá kreativitu a nabádá žáky, aby sami hledali a objasňovali daný problém. Určitě si potom probíranou látku déle pamatují. Připadá mi však takový přístup časově náročnější. Tudíž nevím, jak by se dalo vše i s dalším výkladem do 45 minut zvládnout...
Nejdříve bych žákům pověděla, co to atom vůbec je, k čemu je dobrý, kde jej najdeme, z čeho se reálně skládá... a potom teprve bych se snažila objasnit, jak na složení atomu vědci přišli, což bych posléze doplnila chemickými a fyzikálními vlasnostmi jednotlivých částí atomu.
Děkuji za zajímavý typ k výuce.
Martin Rusek 15.10.2010

Komentář

Milane, děkuju za příspěvek. Poznávají žáci již známý systém nebo opravdu, tak jako vědci kdysi, nevědí, co je uvnitř, jak se neznámý systém chová? :) Při výuce by nám mělo jít především o vtažení žáků do problematiky - to je snahou předkládaného materiálu - nikoli střílením pojmů, jak se to mnohdy děje. Jistě, na gymnáziu již mnozí musejí znát i tyto pojmy. Jejich učení se, a hlavně pochopení, už je ovšem možné stavět na těch představách, které sami nabyli prostřednictvím podobnývh zážitků, jakým jsou výstupy z inquiry-learning-ových aktivit.
Martin Rusek 15.10.2010

Komentář

Marie, taky děkuju za postřeh. Dostali jsme se k jádru pudla, sporu mezi klasickým přístupem k výuce přírodovědných předmětů a tím správným. V popisované aktivitě je hlavním cílem ukázat žákům, že hodně informací, které v přírodovědných předmětech poznávají, jsou informace prozatímní. Postup, jakým jsou vedeni navíc rozvíjí jejich přirozenou potřebu poznávat - a v jakých jiných předmětech než přírodovědných by se tak mělo postupovat? Tyto postupy taky zjednodušeně vedou žáky k poznání způsobu systematické, vědecké práce, což je jedním z velmi důležitých přínosů. Když žákům dáme hotové informace, jsme zase jen nositeli vědomostí a oni prázdnými nádobami. V takového přístupy rychle pryč! Samozřejmě je to náročnější postup, který zabere víc než 45 minut. Cílový stav - poznání žáků, že k informacím vědci dospěli určitými postupy (nejprve byla hypotéza nebo experiment??) a poznání, že informace jsou prozatímní - je základem do dalších let výuky přírodovědných předmětů a jistě se vyplatí.
Michaela Holečková 15.10.2010

Komentář

Dobrý den, jednoznačně jsem pro to, aby se ve výuce používaly takovéto motivační aktivity. Nejprve bych ale také žákům vyložila, co to atom vůbec je. Nejsem si jistá, zda by je opačný postup spíše nezmátl. Každopádně po vyložení (pro někoho jistě naprosto nezáživné) věci, by takováto aktivita mohla přinést zájem většiny (ne-li všech)žáků, a to určitě stojí za to vyzkoušet.
Iveta Strnadová 16.10.2010

Komentář

Dobrý den, v tomto článku mě zaujalo vhodné propojení předmětů a tím vytvoření uceleného poznávání. Pozorování a kreativnost je rozhodně nedílnou součástí vzdělávání žáků. Danou látku si lépe zapamatují, pokud jsou ve vyučovací hodině zastoupeny všechny 3 základní vyučovací metody (slovní, názorná i praktická). Myslím si, že pokud žáky zaskočíme otázkami „Co je to atom?”, „Viděl ho někdo?”, „Jak vlastně vypadá?”, měli bychom je následně vhodnými otázkami dovést ke správné odpovědi. Provedená aktivita na toto téma má zajímavou formu a líbí se mi použité pomůcky k pochopení dané látky. (Pokud by měl někdo problém sehnat krabičku od kinofilmu, myslím, že by se dala použít například krabička z Kinder-vajíčka:-), které mají žáci určitě doma a tím bychom je mohli zapojit do přípravy pomůcek.)
Adéla Stránská 19.10.2010

Komentář

Dobrý den,na uvedené aktivitě nejvíce oceňuji odlišnost od tradičního přístupu výkladu látky.Myslím si,že žáci budou mnohem více motivovaní tím,co neznají a mají poznat,než tím,co jim je odvykládáno předem.Možným negativem by mohla být časová náročnost aktivity,ale domnívám se,že rozložení výkladu látky do dvou vyučovacích hodin není až tak velký problém....
Martin Rusek 19.10.2010

Komentář

Adélo díky, už jsem se bál, že žiju na vlastní planetě.
Zuzana Helceletová 20.10.2010

Komentář

Dobrý večer, toto pojetí hodiny může být pro děti jen přínosem, avšak si myslím, že by se tento způsob hodil spíše na objasnění fyzikálních vlastností látek. Samozřejmě určitě to dětem rozšíří obzory a látka pro ně bude pochopitelnější. Podpoře subjektivního názoru a její obhajobě dávám palec nahoru. Souhlasím s tím, že je to časově náročné, ale možná výsledek práce předčí naše očekávání.
Šárka Dvořáková 25.10.2010

Komentář

Dobrý den, výše popsaná aktivita se mi velice líbí a určitě bych ji ráda vyzkoušela. Využila bych však toho, že aktivita není úplně konkrétní a pouze motivační. Má řešit obecně přístup žáků k poznatkům. Proto bych ji nezařadila přímo do výuky ve třídě, ale zrealizovala bych ji například na škole v přírodě nebo třeba na seznamovacích kurzech, které se pořádají pro studenty primy na gymnáziu. Tím by se vyřešily i časové problémy.
Radka Ondrová 25.10.2010

Komentář

Dobrý den, výše uvedená aktivita se mi velmi líbí a také bych ji někdy ve své budoucí učitelské praxi ráda vyzkoušela. Je podle mě velmi motivační a nepokládám za nutné před jejím zařazením provádět nějaký výklad, který se týká atomu. Právě naopak si myslím, že by bylo daleko vhodnější aktivitu zařadit před probírané téma. Na aktivitě bych změnila jednu věc. Myslím si, že nedovolit dětem na závěr otevřít krabičku a podívat se dovnitř, bude mít efekt velmi demotivační. Chápu, že ani vědci nemůžou nikdy zjistit, jestli to co vyzkoumali nebo zjistili je tak, jak jsi myslí a aktivita to má dětem co nejvíce přiblížit. Nejsem si ale jistá, jestli to děti na základní škole pochopí, jestli nebudou po aktivitě spíše otrávené, protože to, nad čím několik desítek minut bádaly, nemůžou dotáhnout do cíle.
Tereza Odcházelová 27.10.2010

Komentář

Dobrý den, za článek, který jsem si zde mohla přečíst, jsem velice vděčná. Je to další příklad toho, jak v dnešní výuce naplnit mnohdy složité požadavky RVP. Tato popisovaná aktivita podle mého názoru rozvíjí právě ty nejdůležitější oblasti – kooperace, komunikace, utváření vlastního názoru, schopnost řešit problémy atp. Jako studentka pedagogické fakulty si vždy ráda přečtu takovýto „návod“, jak se s představami moderní výuky poprat.

Co se týče debat, zda zmíněnou aktivitu zařadit časově před samotný výklad nebo za něj, jsem jednoznačně pro jeho zařazení hned do úvodu. Myslím totiž, že míra motivace a touhy po poznání, kterou tak u žáků rozvíjí je mnohonásobně větší, než by tomu bylo v opačném případě. Ze své praxe si pamatuji nadšení, s jakým jsem při podobných úlohách pracovala a zároveň toho záhadného „červíka“ v hlavě, který mě stále nutil ptát se: „K čemu tohle všechno bude?“, „Co z toho asi vyleze?“. Byla by myslím škoda o to žáky připravit hned v úvodu. V souvislosti s tímto jsem velice ocenila úvodní otázky směřované k žákům. Ty jsou podle mého názoru nejlepší cestou, jak se alespoň pokusit motivovat k činnosti i žáky, kteří nevládnou přílišným zájmem o přírodní vědy.

Na závěr bych chtěla zmínit, že tento článek se sice navenek možná tváří, že se věnuje celou dobu pouze atomu, ale podle mého názoru je jeho kouzlo v něčem, co autor zmínil až v samotném závěru. „ Hlavní přínos této aktivity je ale v pochopení nekonkrétnosti představy, jaké s dostupnou technikou dosáhli. Atom také neuvidíme.“ Tato skutečnost dává podle mého názoru aktivitě mnohem širší rozměr a větší vypovídající hodnotu, než když by celou dobu šlo skutečně jen o atom samotný. Učitelovo závěrečné shrnutí v takové podobě, v jaké ho zde uvádí autor, je tak podle mého názoru velice důležité.
Kateřina Menclová 9.11.2010

Komentář

Dobrý den, tato aktivita je velmi zajímavá a hlavně neobvyklá.Pro žáky by mohla být zajímavější než běžné aktivity v hodinách, které provozují \"zaběhlí\" učitelé. Z vlastní zkušenosti mám ale pocit, že žáci v závěru nebudou mít pochopení pro fakt, že se vlastně nedozví co bylo v krabičkách ukryto. I když my víme, že to vlastně bylo účelem tohoto experimentu. Jinak to považuji za dobrý způsob jak přiblížit práci vědců. V každém případě ale záleží na způsobu podání, který zvolí učitel.
Hana Zemanová 9.11.2010

Komentář

Dobrý den,
tato aktivita je jistě velmi zajímavá. Dala by se, myslím, využít i v jiných tématech či předmětech k tomu, abychom žákům ukázali složitost vědeckého bádání. Ale asi bych zvážila, jestli stojí za to, \"ztratit\" celou hodinu tím, abychom žákům ukázali pouze to, jak je objevování nových poznatků složité a přitom výsledek není jistý. Protože mi příjde, že s výkladem o atomu už to dále nijak nesouvisí.
Martin Rusek 10.11.2010

Komentář

Hanko, taky děkuju za komentář. Jde opravdu pouze o ukázku těch postupů nebo o přímou zkušenost s takovýmto objevováním? Jde o pouhý přenos informace nebo o konstrukci vědění samotných žáků?
Klára Maratová 10.11.2010

Komentář

Dobrý den, musím říci, že se mi tato aktivita líbí. Děti musí předvést dostatečnou kreativitu a zvídavost, aby se alespoň částečně dopídily, co se v krabičce skrývá. Na druhou stranu musím přiznat, že bych jí použila spíše jako motivaci na začátku roku třeba v laboratorních cvičeních a rozhodně bych jim na konci dovolila krabičku otevřít, aby se mohly přesvědčit, zda měly alespoň vzdéleně pravdu. Fakt, že se po projevené námaze nemohou na vlastní oči podívat mi přijde trochu demotivující a nezáleži na tom, zda měly pravdu nebo ne. Špatná teorie je taky teorie. Na tom by se mohlo demonstrovat, že mnoho teorií v minulosti všeobecně uznávaných se v dnešní době díky použití modernější techniky prokázalo jako chybných.
Kristýna Šlajchrtová 10.11.2010

Komentář

Dobrý den, tato aktivita je určitě zajímavá. Myslím, že tímto úkolem budou mít žáci velkou motivovaci a velké zaujetí k zjištění, co se opravdu nachází v krabičce. Líbí se mi, že jejich práce bude přirovnána k práci vědců. Ale jako negativum vidím to, že se žáci nedozví co se opravdu nachází v krabičce. Myslím, že tím budou žáci zklamáni a nenajdou v tom to správné pochopení. Musím také souhlasit s tím, že je tento experiment časově náročnější a proto bych ho zařadila třeba do programu na škole v přírodě, sostředění apod.
Miroslav Štorch 21.12.2010

Komentář

V hodinách fyziky se žáci 6.třídy dost podivují nad atomovou stavbou látek, ale berou to jako zprostředkovaný fakt. V knížce mají fotografii pravidelného rozložení částic (atomů) hliníku a na internetu je dnes možné získat nejnovější snímky.Ve věku 12-ti let bych žáky nezneklidňoval tvrzením, že teorie nejsou spolehlivé, ale upozorňuji je, že teorie se vyvíjejí podle úrovně technického i teoretického vybavení vědců. Na úrovni základních škol je to, myslím, postačující. Didaktičtí teoretici pochopitelně mají možnost dlouze se přít o vhodnosti a nevhodnosti některých informací pro žáky. Můžeme tak skončit až u filozofických kategorií.
Mgr. Martin Rusek 3.8.2011

Komentář

Pane kolego, děkuji Vám za komentář. Myslím, že jsme na stejné lodi. Na palubě, na které sloužím (ještě je  tu místo, ale tísníme se tu Američani, skandinávci a další), však právě podobný postoj k teoriím a přeneseně k dalším informacím podobného rázu bude převažovat nad pouhými poznatky a PRAVDOU o kterou se někteří učitelé tak rádi opírají.

Věra Pavlátová 21.9.2011

Komentář


Co se týče stavby atomu, tak žákům vykládám o představách atomistů, potom jim osvětlím současnou teorii a pak si s žáky vymýšlíme, jak bude vypadat výuka o stavbě atomu třeba za 300 let a vždycky se u toho hrozně nasmějeme. Atomy je bezva učit na Smartu (int. tabuli), aby si je žáci sami vyskládali. Jinak sama se jen matně pamatuju, jak vypadali krabičky od kinofilmů, ale fakt je možno použít jakékoliv jině, do kindervajíček já dávám i dětem otázky třeba do skupiny nebo ke zkoušení a ještě předtím vajíčka schovám v učebně a oni si je nejdřív musí sami najít. Jinak se mi nápad popisovaný v článku líbil a určitě ho použiji, zřejmě v rámci projektového dne. Akorát mě žáci asi překecaj a budou se smět pak podívat dovnitř :-)

Radek Sárközi 6.4.2012

Komentář

Zajímalo by mě, s čím konkrétně žáci při této aktivitě přišli. Co bylo výsledkem jejich zkoumání \"černých skříněk\"? 

Martin Rusek 27.4.2012

Komentář

Paní kolegyně, Zajímaly by mě Vaše zkušenoti s touto aktivitou. Dále ale taky, co je na představách starých Řeků tak veselého. Myslím, že si překexaktnělí učitelé přírodovědných předmětů mnohdy neuvědomují, jaký byl tehdy vztah vědy a filosofie a co vlastně konkrétně takový oheň znamenal. Děkuji za zajímavý podnět! :)

Martin Rusek 27.4.2012

Komentář

Pane kolego, patrně si nerozumíme. Touto formou bádání žáci objevují jinak příliš nepopsatelné. Je úplně jedno, jestli objeví, že uvnitř byla jedna hliněná a dvě kovové kuličky a hřebík; důležité je, že sui tím nemůžou být jistí. Ona ta hliněná kulička může být glazovaná a ty kovové každá jinak velká, hřebík může být napůl zrezlý. Používají ale dostupné metody k co nejpřesnějšímu určení toho, co je uvnitř. Jde o průběh a získání postoje, ne o jejich výstupy. Tolik abstraktní učivo o atomu pak mají šanci chápat tak, jak by opravdu měli.

Vladimír Žitný 16.10.2012

Komentář

Souhlasím s článkme, názorně děti přivést do situace vědců je dobrá a trochu mi to připomíná Montessori výuku, akorát si myslím, že v současné době uspěchanosti a náplně hodin chemie či fyziky není možné tímto aktem plýtvat čas a naplnit tak osnovy. Kdybychom toto měli dělat s dětmi každou novou látku, tak dle mého názoru není možné vše stihnou. Nebo je možností vypustit zbytečné detaily některých látek.


Také si myslím, že v současné době úroveň učitelů hodně klesá a tím i výuka, učitelé se svojí práci nevěnují naplno, vykládanou látku čtou z knížky a pak po dětech chtějí v písemkách a zkoušení úplně všechno i to co neříkali. Děti pak ze školy mají jenom stres a bojí se do ní chodit. Je to podle mého názoru nízkými platy učitelů a nulovou motivací.

Lucie Kaufmanová 18.10.2012

Komentář


Článek se mi zdá velmi zajímavý a také do jisté míry i inspirující, ale nejsem si jistá, jestli by v praxi splňoval svůj účel. Nědokaži si To nějak reálně představit. Myslím si, že by se tato aktivita či činnost dala zařadit spíše do vedlejších zájmových činností nebo motivačních praxí, kde by žáci měli neomezenou dobu na přemýšlení či vlastní kreativitu a sám učitel by také nebyl v presu či stresu z toho, že nestihne v 45.minutách probrat vše, co má stanovéné v osnovách. Ať se nám To líbí či nelíbí, učitelé jsou omezováni či jistým způsobem zavázovani ke splnění určitých limitů, které musí během roku či určitého období splnit a probrat. A, tímto způsobem hraní a kreativitou, což je samozřejmě pro děti mnohem zajímavější a také poučnější, bychom toho moc neprobrali. Osobně jsem jedině pro, aby byly děti v hodinách více akčnější, kreativnější a učitel je, co nejvíce zapojoval do dění v hodině, ale jak toho docílit a při tom splňovat určitá kritéria? Myslím si, že v hodinách chemie by to mělo platit dvojnásob. Nebudeme si nic nalhávat, ale zrovna tento předmět nění u žáků nějak zvlášť oblíbený, spíše naopak, což se bohužel ani nedivím. Učitělé se snaží dětem vtloukat do hlav věci a definice, které pomalu ani sami nedokáží vysvětlit a srozumitelně podat. Je To běh na dlouhou trať a nejsem si jistá, jestli se nějaké pozitivní změny v budoucnu dočkáme. Ale buďme optimisty........

Jana Petrů 18.10.2012

Komentář


\"že nestihne v 45.minutách probrat vše, co má stanovéné v osnovách\"


Jestli se nepletu, tak osnovy nemáme. Máme jen doporučené učivo a závazné výstupy. Jak je naplníte, je Vaše věc. A pokud docílíte, že žáky bude učení bavit, nota bene učení chemie či fyziky, udělala jste pro ně víc, než kdybyste je \"nadrtila\" dvě stránky rovnic.

Iva Metelková 18.10.2012

Komentář

Určitě si připravím podmínky, abych výše popsanou aktivitu vyzkoušela v praxi. Líbí se mi. Myslím že je pro dnešní děti více než potřebné, aby měly možnost si probíranou tématiku prožít a fakt, že se vlastně něco naučily poznají až při dalším využití takto nabytých vědomostí.

Martin Rusek 20.10.2012

Komentář

Vláďo, to je trefa. Montessori, Waldorfská škola atd. začly učit jinak. Zapomněly na frontální výuku a posunuly všechno směrem k žákovi. Jedná se sice o badatelsky orientované vyučování - metodu tedy dávno známou, ale u nás nedávno znovuoběvenou a bulvarizovanou. Rozhodně je ale dobré o ní vědět a pochopit ji :)

Martin Rusek 20.10.2012

Komentář

Lucie, díky za příspěvek a za vlastní názor. Musím však položit otázku, na kterou doufám najdeme odpověď. budeme radši učit něco, co žáky k oboru přivede, co bude zajímavé a k zapamatování, obohacující a přispívající kvalitě života žáka, nebo budeme dohánět něco, co jsme si bláhově předsevzali ve vzdělávacích programech, přestože nám to nepovolí jiný, než instruktivní styl výuky, tedy nalévaní informací do žáků - diktát, písemka, zkoušení, pětka?


Ano, my jsem tak bbyli učeni a chemií se zabýváme, ale proč? Nejsme spíš svým způsobem úchylní? Takový výuka přece musí každého uvažujícího jedince odradit a demotivovat.

Miroslav Melichar 21.10.2012

Komentář


Zdá se mi, že s potkávají 2 extrémy: Snaha podat vědu jako prozatímní a subjektivní pohled (nevím, zda to je myšleno zcela do důsledku - ale zopakuji, že to vyznívá, jako bychom vážně tvrdili, že za pár let třeba atomy z učebnic zmizí) a klasický učebnicový výklad, kdy si žáci malují do sešitů atomy s velikánským jádrem s jasně vykreslenými p+n a okolo vesele kroužící elektrony po pravidelných drahách. Nešlo by hledat rozumný kompromis?

Radek Sárközi 21.10.2012

Komentář

Chemie a další přírodní vědy, to jsou prostě pokusy, ne? Jak jinak by mohlo dojít k objevům?

Erika Pavlová 24.10.2012

Komentář

Dobrý den, myslím si, že tento článek je velice inspirující a mohl by být zařazen na úvod výuky stavby atomu pro žáky. Je to dobrý způsob, jak žákům jednoduše přiblížit, tak složité a abstraktní téma, jako je stavba atomu. \"Řekněme, jak udělat nezábavné, alespoň trochu zábavným.\" Myslím si také, že na základních školách by mělo být vymezeno více času právě na takové to úkoly, různé aktivity a v neposlední řadě i na laboratorní cvičení samotné, neboť právě v tomto věku se utváří či formuje rozumové myšlení, různé dovednosti, manuální zručnosti, ale i sociální a kooperační vlastnosti. Ráda sama využiji tuto aktivitu při výuce.

Martin Rusek 26.10.2012

Komentář

O podobných snahách vedoucích k vyřazení učiva o atomu z obsahu vzdělávání nevím. Druhý strašák - názvosloví - už to má ale za pár :)

Sandra Stuchlíková 24.10.2013

Komentář


Dobrý den, článek i aktivita popisovaná v něm mi přijde zajímavá pro utváření jakých si představ o něčem, co nevidíme. Určitě bych takovýto pokus zařadila do výuky. Možná by bylo vhodné tento \"pokus\" zařadit na konec školního roku, kdy se žáci těší na prázdiny a pokus by pro ně byl příjemným oživením ve výuce.

Michaela Dlouhá 27.10.2013

Komentář

Myslím si, že tento článek a pokus v něm popsaný je velmi zajímavý. Pokus by určitě žákům pomohl představit si pojem atomu. Dále si myslím, že je tento pokus pro žáky motivující a zábavný.  A ráda bych tento pokus ve své budoucí pedagogické praxi vyzkoušela.

Štěpán Gabriel 12.11.2013

Komentář

Aktivitu popsanou v článku si jako budoucí pedagog dokážu představit při realizaci v některé z prvních hodin chemie, spíše však na gymnáziích a SŠ než na ZŠ. S odstupem se tento názor dost možná změní (pohled studenta vysoké školy a pohled profesionálního pedagoga bohužel nemusí být vždy ve shodě) - aktivita se nestane nezajímavou, ale z časových důvodů se stane poněkud obtížněji realizovatelnou než se může zdát. Ano, jedná se o aktivitu v rámci jedné hodiny a vede studenty k badatelství, potažmo získávání zkušeností zcela jiným způsobem než pouze pasivním osvojáním informací. Ale na druhou stranu - téma atom není probíráno pouze v chemii, ale i ve fyzice. A minimálně na ZŠ je toto téma probráno už během šestého (možná sedmého) ročníku. Méně nadšený učitel chemie se této aktivitě ve snaze nahnání času raději vyhne a spokojí se s konstatováním \"probrali jste to, já jen navazuji\". A učitel, který si dovolí tuto činnost uskutečnit, se může setkat s nepochopením ze strany rodičů, kteří mohou díky vlastní neznalosti považovat podobné aktivity za \"ztrátu času\". Dokud nebude české školství, respektive čeští pedagogové, připraveno žáky připravovat pro život badatelskou výukou, nebudou mít podobné aktivity na růžích ustláno.

Adéla Bortlíčková 14.11.2013

Komentář

Dobrý den, myslím si, že tato aktivita je dokonalým prostředkem k \"nastartování\" myšlení žáků badatelským směrem, aby informace od učitele nebyly brány jako samozřejmé, ale aby se žák sám zamýšlel (proč?, jak?) a dotazoval se učitele. Tato aktivita by mohla být použita jak ve výuce chemie, tak ve výuce fyziky, záleží, jak se učitelé dohodnou.

RNDr. Jan Maršák, CSc. 14.11.2013

Komentář


Ad: Miroslav Melichar: Připomínky dr. Melichara jsou zcela na místě a nelze je jen tak obejít. Správně totiž v principu postihují charakter vědeckého bádání. Tento charakter by měl být zachován přiměřeným způsobem i ve výuce přírodních věd tak, abychom ho žákům nevhodnými analogiemi ( snažícími se za každou cenu o tzv. badatelský přístup ve výuce) zcela nezkreslili či dokonce nezatemnili!


Ad:Martin Rusek: Gödelovy teorémy o neúplnosti abstraktních teorií nemají naprosto co dělat s nějakou \"nejistotou\" matematiky (a odvolávání se zde na ně je naprosto irelevantní). Ty totiž jen říkají, zhruba řečeno, že ve formalizovaných teoriích (obsahujících aritmetiku) existují tvrzení, která v těchto teoriích nelze ani vyvrátit ani dokázat. Nic více a nic méně. O nějaké \"nejistotě\" matematiky nevypovídají vůbec nic, ba právě naopak!


Ad: Radek Sárközi: Představa, že chemie a další přírodní vědy jsou prostě pokusy, je naprosto zkreslená a vzdálena tomu, co přírodní vědy skutečně jsou a jak fungují. Jakýkoli experiment (\"pokus\") totiž nelze ani založit, provést či interpretovat bez nějakého (byť elementárního) teoretického základu či kontextu. Bez tohoto kontextu pokus sám o sobě nám nemůže ani nic potvrdit ani vyvrátit a tedy ani nic \"objevit\". Pokud by to někdo dokázal, bylo by to přinejmenším na Nobelovu cenu.


 

Martin Rusek 21.11.2013

Komentář

To: Sandra, Míša, Štěpán, Adéla: Děkuji za poznámky, v některém ze setkání se k nim vrátíme, aktivitu budeme moct vyzkoušet sami.


To: Jan Maršák: děkuji za zapojení do diskuse, pane doktore. Jakkoli dále polemizovat k diskusi s koleggou Melicharem nemá smysl, je to přeci jen tři roky (od doby naší diskuse jsme pojedli mnoho chleba). Děkuje a zdraví Martin Rusek

Hana Šulcová 9.1.2014

Komentář

Dobrý den, domnívám se, že jako celek, je popsaná aktivita velmi vhodná a podnětná. Velmi se mi líbí postup úplného neznáma k menšímu neznámu či k nějakému objevu, a to i u jiných předmětů či aktivit. Možná by se dalo zdůraznit, že i když se žák (učitel, věděc, kdokoli) vydá špatnou (jinou) cestou, pomáhá tak těm, kteří půjdou v jeho šlépějích. Dále mám mírné obavy ze schopnosti žáku si relevantně obhájit požadované pomůcky pro pokus. Ale v případě, že jsou takto zvyklí pracovat, a vědí, alespoň v obrysech, co mohou požadovat, již nemám námitek. Myšlenka, že neznámo, je vlastně lákadlo, je pro žáky velmi vhodná a může je motivovat k poznání i k vlastní (třeba pozdější) badatelské činnosti. Možná by bylo vhodné při probírání atomu na konci hodiny naznačit některé cesty, jakými se vědci, kteří zkoumali atom, vydali, a jak vlastně nynější model atomu vznikal (pokud jsou tyto informace dostupné - nezjišťovala jsem)

Kristýna Svobodová 9.1.2014

Komentář

Dobrý den, článek je zajímavý, zvlášť pro budoucí pedagogy. Myslím si, že stěžejní myšlenkou je tzv. snaha o prolínání předmětů. Pro žáky by bylo jistě mnohem zábavnější a více obohacující podívat se na danou látku z více stran. Myslím si, že tím by došlo i k ucelení jejich znalostí. Sama aktivita popisovaná v článku stojí minimálně za vyzkoušení. Ze svých vlastních zkušeností vím, jak je těžké porozumět něčemu, co si člověk neumí dost dobře představit.

Kateřina Jelínková 12.1.2014

Komentář

Dobrý den, propojení mezipředmětových vztahů je velmi důležité a žádoucí. (biologie-chemie, chemie-fyzika) Žáci si dokáží dávat věci do větších souvislostí. Z vlastní zkušenosti vím, že důkladnější pochopení některých věcí z biologie je třeba mít jisté znalosti chemie. (např. téma vody, znečišťování vod, tématika odpadů- recyklace plastů, papíru) Jen pár témat z mnoha, které přímo vybízení k propojení předmětů chemie-biologie. Návrh aktivity se mi velmi líbí. Jen vidím problém  s časem- 15 min mi přijde jako dost dlouhá doba. Někteří žáci by se mohli začít nudit a tím \"otrávit\" skupinku. Brala bych v úvahu, že někteří žáci nejsou \"badatelský\" typ a nemusí je tento typ činnosti vůbec bavit. Proto bych pro tyto žáky měla připravený např. pracovní list na téma ATOM, křížovku atd. 


Vyzkouším v trochu jenodušší verzi s dětmi ve školce.

Jana Moldaschlová 14.1.2014

Komentář

Dobrý den, myslím si, že právě hodiny chemie jsou vhodné pro zařazení podobných aktivit. Takové hodiny se stanou pro žáky zajímavější a umožní jim lépe pochopit a snad i déle uchovat probrané učivo, než při pouhém výkladu.


Ve třídě bych nejprve upřednostnila aktivity na téma, kde výsledek je konkrétní a žáci tak budou mít radost, že přišli sami na to, co by se dozvěděli z učebnice nebo z výkladu. Teprve pak bych zařadila aktivitu \"O atomu\", aby žáci poznali, že ne každé bádání má konkrétní výsledek, že je důležitá představa a schopnost použití všeho poznanéno a dostupného k dosažení aspoň částečného výsledku. Jen víc podobných aktivit a chemie začne žáky bavit :-). 

Dagmar Zicháčková 28.10.2014

Komentář

Tak teda nevím pane Rusek.....nejsem učitelkou, ale doučuji žáky, jak ZŠ, tak SŠ i vysokoškoláky chemii. Jsem RNDr., a po přečtení Vašich článků a komentářů k nim, jsem se rozhodla tímto způsobem reagovat na situaci k vyuce chemie. Každý, kdo chemii rozumí a má schopnost komunikace a schopnost vysvětlit, vtipně,zajímavě a hlavně od základu a toto je to co musím zdůraznit, OD ZÁKLADU, látku žákům a studentům, tak ten dobře ví, že je to vždy v kvalitě učitele a v množství hodin, které může chemik odučit. Učila jsem žáky, tak říkajíc , různého složení a vždy se mi podařilo , mě svěřené děti-doučit a dokonce jsem nacházela šílenosti ze starny učitelů, hlavně na ZŠ. Takže , nevím ,jak se podaří zajistit kvalitu, nejsem na to školena, ale vím, že chemie je neskutečně zajímavá , pokud se dětem už na ZŠ podá ne jako něco co se musí našprtat, ale něco co má logiku....asi budu vyčnívat z řady, protože sem převážně píšou učitelé, ale já doopravdy nemám nic proti kvalitním, chytrým, schopným , protože tito to učí určitě s láskou a mají výborné vysledky, ale mám výhrady proti těm, co říkají, že žáky to nebaví, že je to pro ně těžké a nesrozumitelné, tady je kámen úrazu, ne žáci, ale ten učitel je v tomto případě , mírně řečeno, ten co neumí......všechno, doopravdy všechno se dá skvěle a zajímavě vysvetlit, jenom chtít, to mi věřte.